Klárčin blog

49 komentářů k “Víra”

1. 1 7. Duben, 2010, Věra(Fool-pick):

   Diny je to nádherné a pravdivé..já jsem věřící a tomuhle věřím hodně štěstí beruško

   Vloženo 7. Duben, 2010 v 20.17

2. 2 7. Duben, 2010, Gábina:

   To je krásně řečeno. Až mi z toho běhá mráz po těle.

   Vloženo 7. Duben, 2010 v 20.27

3. 3 7. Duben, 2010, Dasulika:

   krásně a pravdivě řečeno!

   Vloženo 7. Duben, 2010 v 20.30

4. 4 7. Duben, 2010, Kejt:

   To je krásné…to umí pohladit…Boží láska je nádherná…Díky za článek..

   Vloženo 7. Duben, 2010 v 20.52

5. 5 7. Duben, 2010, Pawli:

   Jsem věřící a cítím to stejně .

   Vloženo 7. Duben, 2010 v 20.53

6. 6 7. Duben, 2010, Anulenka:

   Také jsem věřící a k tomuhle nemám co dodat, jen AMEN 

   Vloženo 7. Duben, 2010 v 20.55

7. 7 7. Duben, 2010, Petra:

   Jejda zrovna tu nahodou premyslim o smrti,tedy co je po smrti.Ja totiz verim ze neco je po smrti o tom jsem vnitrne presvedcena…A tak si ctu tvuj clanek,ze mas strach az se vy tri sejdete a rikam si co ti asi odpovi ta kamaradka…a nezklamala :)Protoze tady ta zemska zarlivost,tady ty zemske starosti jsou tak pomijive tak absurdni.Ja to tak proste citim.

   Vloženo 7. Duben, 2010 v 21.25

8. 8 7. Duben, 2010, tanzi:

   amen
   

   Vloženo 7. Duben, 2010 v 21.26

9. 9 7. Duben, 2010, Pavla:

   Krásná myslenka…

   Vloženo 7. Duben, 2010 v 21.58

10. 10 7. Duben, 2010, Miška:

    Diny,souhlasím s tvou kamarádkou.I já jsem věřící,žijící v Boží lásce a k tomu co ti řekla i já přidávám AMEN!!!

    Vloženo 7. Duben, 2010 v 22.09

11. 11 7. Duben, 2010, Radka (Gondwana):

    Buď to měla připravené dopředu a nebo to tak opravdu je.
    Zvláštní a krásná odpověď. Nutí mne to k zamyšlení a to jsem ateista po mamce.

    Vloženo 7. Duben, 2010 v 22.13

12. 12 7. Duben, 2010, simonecka2007:

    Milá Diny, aj keď som veriaca, aj mňa táto krásna odpoveď zaskočila. Vďaka za ňu a vďaka za to, že si sa o ňu s nami podelila. Lepšie sa Božia láska ani opisať nedala.

    Vloženo 7. Duben, 2010 v 23.07

13. 13 8. Duben, 2010, Renča K.:

    Až mi přeběhl mráz po celém těle, když jsem to četla… Já bych Ti hlavně přála, abys tu pevnou, klidnou náruč jednou našla!!! Přeji Vám také krásné jaro 

    Vloženo 8. Duben, 2010 v 5.59

14. 14 8. Duben, 2010, jaru:

    Diny, krásně řečeno a napsáno. Moc věřim, že to takhle opravdu je/bude a moc Ti přeju ať se ten, někdo, kdo se tedy někdy v budoucnosti s Mildou přivítá jako první, brzo objeví..
    Moc na Vás myslím

    Vloženo 8. Duben, 2010 v 6.22

15. 15 8. Duben, 2010, Blanka:

    Taky nejsme věřící, ale máš pravdu tomuhle by se dalo krásně věřit.

    Vloženo 8. Duben, 2010 v 6.26

16. 16 8. Duben, 2010, Jitka:

    Diny, věřící nejsem, ale tohle mi vehnalo slzy do očí. Nádherně napsané!
    Krásné jaro!

    Vloženo 8. Duben, 2010 v 7.06

17. 17 8. Duben, 2010, Zvědavka:

    Diny…tak pro tuhle krásnou odpověď chci věřit i já…děkuji za ni…

    Vloženo 8. Duben, 2010 v 7.14

18. 18 8. Duben, 2010, Makina:

    Diny, Milda by určitě, určitě chtěl, abys nezůstala sama! Proto, že tě tak dobře znal a tak moc miloval, by to chtěl.
    A nejen kvůli tobě, ale i kvůli dětem, aby měli zase správného chlapa v rodině, když on tam být už nemůže.
    Zůstat sama, to by bylo psychické sebetrýznění, a kdo říká, že ne, tak neví, o čem mluví.
    A troufám si tvrdit, že ti nějakého správného do životní cesty připostrčí . Doufám, že ta doba tak akorát krátká nebo dlouhá.
    Makina

    Vloženo 8. Duben, 2010 v 7.38

19. 19 8. Duben, 2010, Danka:

    Diny, tiež som veriaca, ale nemám dar takto krásne hovoriť o Božej láske. Rozmýšľala som nad tým ešte dlho po tom, ako som to čítala. Ostala som úplne s otvorenou pusou nad tým, ako úžasne sa to dá povedať a vysvetliť.

    Vloženo 8. Duben, 2010 v 7.55

20. 20 8. Duben, 2010, Iva:

    Hezké dopoledne, často sem nakukuju, občas i napíšu, dnes po delší době. Když jsem dočetla ,jen mi přeběhl mráz po zádech a řekla jsem ty jo… Nejsem věřící, a tak trochu o tom přemýšlím z druhé strany. Vdaná jsem 22 let, mám spokojené manželství, 3 dcery. Co kdybych to byla já, kdo najednou odejde, co bych chtěla??? Aby můj muž zůstal sám a trpěl? To by neuměl. Aby ty dcery ještě školou povinné " strádaly " v tom, co mužská ruka nedokáže? Ne , určitě ne. Byla bych ráda za to, že se našel někdo, kdo je přijal, kdo se postaral, kdo dohlídl. A já bych byla ta, kdo by je potom objal oba najednou za to, že to dokázali společně, protože ani pro jednoho by to nebylo jednoduché. Hezký jarní den všem, tobě Diny hodně sil a aby toho pěkného bylo co nejvíc. Iva

    Vloženo 8. Duben, 2010 v 9.12

21. 21 8. Duben, 2010, honorka:

    Chtěla byhc tak krásně vyjádřit takové základní věci. Dojalo mě to a zároveň strašně potěšilo. Díky za takovou kamarádku, která má dar říkat věci tak zpříma a chvalitně zároveň. :)

    Vloženo 8. Duben, 2010 v 9.59

22. 22 8. Duben, 2010, Irena:

    Amen.

    Jen bych dodala ještě jednu část z Bible, která patří u mně k těm nejoblíbenějším:
    1.Janova 4

    Bůh je láska
    7Milujme jedni druhé, milovaní – vždyť láska je z Boha. Každý, kdo miluje, se narodil z Boha a zná Boha. 8Kdo nemiluje, nezná Boha – vždyť Bůh je láska. 9V tom se projevila Boží láska k nám, že svého Syna, toho jednorozeného, poslal Bůh na svět, abychom skrze něj získali život. 10V tom je láska, ne že my jsme milovali Boha, ale že on miloval nás a poslal svého Syna jako smírnou oběť za naše hříchy.
    11Milovaní, jestliže Bůh takto miloval nás, musíme i my milovat jedni druhé. 12Boha nikdy nikdo neviděl. Když ale milujeme jedni druhé, Bůh v nás zůstává a jeho láska v nás došla naplnění.
    13Jak můžeme vědět, že zůstáváme v něm a on v nás? Podle toho, že nám dal díl svého Ducha. 14A my jsme viděli a svědčíme, že Otec poslal Syna, Spasitele světa. 15Kdokoli vyznává, že Ježíš je Syn Boží, v tom zůstává Bůh a on v Bohu. 16A my jsme poznali lásku, kterou k nám Bůh má, a uvěřili jsme jí.
    Bůh je láska. Kdo zůstává v lásce, zůstává v Bohu a Bůh v něm. 17Takto láska mezi námi došla naplnění, takže smíme mít smělou důvěru v soudný den – vždyť jsme na tomto světě takoví, jako je on. 18V lásce není žádný strach. Láska, jež došla naplnění, zahání strach pryč, neboť strach přináší muka. Kdo se však bojí, nedošel v lásce k naplnění.
    19My milujeme, neboť on první miloval nás.

    Vloženo 8. Duben, 2010 v 10.01

23. 23 8. Duben, 2010, XY:

    Diny, ty si v duchu pořád vyčítáš, že nechceš zůstat sama… A přitom Milda by, podle mě, určitě nechtěl, abys zůstala sama. Protože to přece nemá žádný smysl. Každá normální máma přece chce, aby její děti měly co nejnormálnější dětství a vyrůstaly v úplné rodině, aby měly kvalitní mužský vzor, aby věděly, jak funguje normální vztah mezi mužem a ženou, protože právě na tom budou jednou stavět, až budou samy navazovat vztahy a zakládat rodinu… Zkrátka bez toho mužského elementu to není ono a to Milda určitě ví a určitě ti jednou za sebe pošle správnou „náhradu“ ;) Jenom si to nesmíš vyčítat. Život musí jít dál. Musíme se smířit s tím, že to už nikdy nebude jako tenkrát, že ten život prostě bude jiný, bude se ubírat jinudy… I když je jasné, že bolet to bude ještě dlouho. Zrovna včera jsem četla v jedné knížce, že kdyby se člověk mohl své bolesti naplno oddat a prožít si ji, že by truchlil jen pár dní. Jenže my se tomu nepoddáme, třeba kvůli dětem, abychom byly schopné fungovat jako mámy, nebo proto, že máme strach se té bolesti postavit čelem, a tak ji zasuneme do spodního šuplíku… a proto to bolí tak dlouho, proto se léta trápíme… Protože jsme tu bolest nezpracovaly, ale zatlačily někam „dospod“ a ona chce ven, zatímco my ji nechceme pustit ze řetězu…

    Vloženo 8. Duben, 2010 v 10.18

24. 24 8. Duben, 2010, Jana:

    Nemám ráda slovo věřící. Já nevěřím. Já VÍM.
    Vím, že tady nejsme poprvé ani naposled, vím, že se zas potkáme, že nic není náhoda a vše má svůj důvod, který je pro nás ale mnohdy těžké odhalit. A vím, že je Bůh a někdy ho i zřetelně cítím.
    Protože Mildův odchod byl tak nečekaný a nepravděpodobný, napadlo mě několikrát, komu on to asi uvolnil místo, to bude muset být Někdo…minimálně Někdo pro Diny.
    Představuju si, že Diny a Někdo sedí na zahradě na lavičce, drží se za ruce, kolem nich jsou už velké děti…a Diny v tu chvíli VÍ, že se muselo stát to, co se stalo a že je všechno přesně tak, jak má být. A usměje se směrem k nebi a je vděčná za těch krásných pár let s Mildou a za jeho děti a také je vděčná za toho nového, kterého taky moc miluje. Protože to všechno je život.

    Vloženo 8. Duben, 2010 v 10.26

25. 25 8. Duben, 2010, Petra:

    Diny, to je tak krásně napsáno, pořádnej mráz po zádech mi přeběhl. Je to tak a to je přesně ono! Moc držím palce, ať se ON objeví v pravou chvíli na pravém místě a všechno sedne do sebe a Ty se jednou budeš cítit naplněná a přesně tak, jak Jana píše v tom krásném příspěvku nad tím mým (Jano, moc se mi příspěvek líbí, úplně mě dojal).
    Krásný den všem a užívejte jaro!

    Vloženo 8. Duben, 2010 v 10.48

26. 26 8. Duben, 2010, JanaR:

    Diny, vždyť ty si dopředu vyčítáš, že jednou sama nebudeš :) Nebudeš, je to přirozené, je to normální a je to správné.

    P.S.: JSem ateistka naprostá.. nedávno jsem pročítala Martinovy Marnosti, článek o tom, jak jeho děti prosily všemohoucího boha, ať jim vrátí maminku. Uplně se mi obrátily vnitřnosti navrch.. nevěřím na boha, který nechá děti bez matky a nechá je prosit bez vyslyšení, je to neskonale kruté a špatné.

    Myslím, že se jednou potkáme s těmi, se kterými nás pojí něco zvláštního a silného. Nevěřím na obláčky a nebe, ale myslím, že se nějak někdy setkáme, nevím kdy a jak.

    Vloženo 8. Duben, 2010 v 11.25

27. 27 8. Duben, 2010, ralelo:

    Moc pěkně napsané, přeji ti aby jsi jednou našla nového muže, který ti se vším pomůže:-)))

    Vloženo 8. Duben, 2010 v 11.45

28. 28 8. Duben, 2010, Hedy:

    Ahoj Diny,

    já myslím, že Tebe by Miloš objal jako první!!! A pak poděkoval tomu muži, který Ti pomáhal, který Tě miloval, který měl rád celou rodinu, který se staral a měl Tě rád… Ale první bys byla určitě Ty!!!
    Jinak s tím souhlasím…
    Miloš by se určitě nezlobil, proč taky? Věřím, že všichni lidé jsou rádi, když se jejich blízcí mají dobře! Jak Ti v nebi, tak ti na světě. A ti, co nemůžou ovlivnit naše životy (už nemůžou, nebo my jim to nevědomky nedovolíme a oni by chtěli), ti tím tuplem!

    H.

    Vloženo 8. Duben, 2010 v 11.52

29. 29 8. Duben, 2010, Hedy:

    Jen ke komentu č. 23: Jano, kdaž víte, že je Bůj, jak to že nevěříte? A jak víte ? Tu jistotu bych chtěla mít taky. Tak mě poraďte: h.hedy@seznam.cz

    Vloženo 8. Duben, 2010 v 11.58

30. 30 8. Duben, 2010, Eva:

    Byla jsem při čtení strašně moc zvědavá na odpověď na otázku. Překvapila mě tak, že (jak už tu někdo psal), mi přeběhla po celém těle husí kůže… Bylo by to krásný. Chtěla bych tomu taky věřit, hned by se nám všem žilo líp…

    Vloženo 8. Duben, 2010 v 12.42

31. 31 8. Duben, 2010, Zuzina:

    Odpověď Tvé kamarádky je nádherná, lépe to asi nelze vyjádřit…

    Vloženo 8. Duben, 2010 v 14.09

32. 32 8. Duben, 2010, Kaktuska:

    Je to krásná myšlenka, nadpozemská. Já věřící nejsem a nevěřím ani na setkání po smrti.
    Diny, psala jsi, že jste se s Mildou bavili shodou okolností před nehodou o tom, jestli byste chtěli, aby ten druhý zůstal sám kdyby něco… Takže si můžeš být jistá, že když se najde někdo, kdo vás bude mít rád, Milda by ti nic nevyčítal, naopak by byl klidnější, že máte zase oporu. Asi si věřící budou ťukat na čelo, ale na Boží lásku bych nespoléhala. Nebo možná spoléhala, kdybych se dostala do těžké životní situace…
    Katka

    Vloženo 8. Duben, 2010 v 15.57

33. 33 8. Duben, 2010, Peťa/Pezy:

    Nejsem věřící… a moc bych chtěla věřit s Tebou… ostatně kdo ví … co mezi nebem a zemí je…

    Vloženo 8. Duben, 2010 v 17.40

34. 34 8. Duben, 2010, Tereza:

    Diny, nejsem věřící,ale tomuhle bych věřila snad za každou cenu.

    Vloženo 8. Duben, 2010 v 18.39

35. 35 8. Duben, 2010, Pisarka:

    Páni, není nad to, mít takovou kamarádku, se kterou popovídání vždy něco nového, krásného přinese. Ať jsi nebo nejsi věřící…

    Vloženo 8. Duben, 2010 v 18.48

36. 36 8. Duben, 2010, Martina:

    Diny,
    už jsem dlouho nepsala, i když Klárčin blok sleduji každý den. Tohle je moc krásné, s kamarádkou bych si asi vydržela povídat dlouho na jedno téma. Jsem věřící a víra je to, co mě teď drží nad vodou. Někdo řekne, jak nezanevřít na Boha, když mi vzal manžela a třem holčičkám tátu? Pro ateistu je to ještě těžší, nechci to tu nějak rozebírat, pro někoho bych byla za blázna. Každá duše, když se zrozuje na zem, tak už má dáno jak dlouho tady bude, je to prostě osud. Vždycky jsem říkala, že věřím na osud. Jen nikdo z nás nepočítal s tím, že zrovna náš tatínek nemá bohužel v osudu dožít se svých čtyřicátých narozenin. Rozhodně nechci rozpoutat nějakou diskusi věřící x nevěřící to určitě ne. Každý může věřit v něco jiného. Já prostě na posmrtný život věřím. Chci Ti napsat, že bys měla na toto téma diskutovat s kamarádkou častěji, myslím, že by Ti to pomohlo. Nebo si přečti knížky Život před životem, život po životě nebo Hovory s Bohem, možná někdo tady četl a dá mi za pravdu. Mějte se tam všichni v Ovečkově krásně, držím palečky a opět obdivuju a smekám jak to všechno zvládáte.
    Martina a holky

    Vloženo 8. Duben, 2010 v 18.55

37. 37 8. Duben, 2010, Martin:

    Opravdu moc pěkně řečeno. Takže jsem si to dovolil, samozřejmě s uvedením zdroje, ocitovat na dnešním setkání maminek (většinou věřících).

    Mimochodem dnešní setkání bylo o „víře“. Mimo jiné jsme si říkali o tom, že existuje tolik způsobů nebo druhů víry, kolik je lidí na světě. Já si taky myslím, že skoro každý uznává nějaké hodnoty a něčemu věří a každý se s životní situací pere, jak umí…

    Diny, držím Ti palce!

    Vloženo 8. Duben, 2010 v 19.01

38. 38 8. Duben, 2010, Ivap:

    Diny, jsem věříci, a je to napsáno úžasně. Moc ti přeji abys byla šťastná s partnerem. Krásný večer.
    P.S. Tvůj blog mám velmi ráda.
    Iva

    Vloženo 8. Duben, 2010 v 19.11

39. 39 8. Duben, 2010, Gretina:

    Ježiši, to je krásný. Pro tohle se opravdu vyplatí věřit. Čemukoliv, svojí vlastní víře v něco, co možná je a nebo není, co možná je jen pouhé snění, že jednou přijde pohlazení.......

    Vloženo 8. Duben, 2010 v 19.53

40. 40 9. Duben, 2010, Katerina:

    Bylo by to hezke, ze? Ale Tu „Bozi“ lasku si musi vytvaret sami lide. V tom je cely smysl existence viry.

    Vloženo 9. Duben, 2010 v 6.00

41. 41 9. Duben, 2010, Pisarka:

    Diny, dneska jsem na rodine.cz narazila na dvoudílný článek „Jak se žije mladým vdovám“ – možná si ho četla, ani nevím, jestli ti to k něčemu bude nebo jestli tě zajímá, ale aspoň ať o něm víš.

    Vloženo 9. Duben, 2010 v 8.51

42. 42 9. Duben, 2010, jiná Petra:

    Drahá Diny, každý máme svou druhou polovinu, a ty poloviny na sebe na tom druhém světě (zemřelých) čekají, když se tady minou a nebo jeden dřív zemře. Jsou to dvě části jednoho celku, dvě duše do sebe zapadající, a je na nás, abychom ji hledali a rozpoznali (vybírali si partnera srdcem podle duše, ne rozumově podle pomíjivých věcí). Jestli byl Tvůj muž Tvou polovinou, bude jen rád, když si najdeš zástupného partnera, který Tě udrží v pozitivitě a vychováte děti, než se zas spolu setkáte,..a jestli nebyl Tvou pravou polovinou, uvolnil cestu Tvé skutečné polovině (a třeba tam po splnění úkolu s Tebou už odešel za tou svou polovinou. Já to píšu tak neuměle, ale kdyby sis chtěla přečíst opravdu krásnou knihu na tohle téma, tak doporučuju Manželskou lásku od Emanuela Swedenborga a jiné jeho spisy. On měl schopnost tu, že se vyvlékával z těla, a s doprovázejícím andělem chodil do toho druhého světa zemřelých, jeho anděl mu to tam ukázal, jak to tam chodí a tak. Ke článku na bc jsem Ti dala pět hvězdiček, protože jsi ho tak skvěle napsala a tak se mi Tvůj přístup líbí. Klárince a všem moc držíme pěsti a posíláme spoustu pomyslných pusinek a srdíček a všeho, co nejlepšího jsem teďka vůbec schopná vám poslat. Je mi totiž trochu blbě, jsem nemocná(tak nejsem plně při síle), a proto jsem šla k počítači, a tam, ačkoliv toho jinak moc nepočtu, našla Tvůj článek a odkaz sem. To jsem ráda, asi mě popostrčil můj anděl, protože mu to řekl Tvůj anděl. Tak se na svého anděla co nejčastěji obracej, on na Tebe a vás všechny dohlíží a rád by Ti se vším pomohl, žádá Tě, aby ses mu co nejvíc otevřela. Já anděly někdy trochu vidím, cítím je a myšlenky od nich neslyším přímo, ale lítají mi do hlavy. Určitě to půjde i Tobě. Vždycky si třeba večer zalezu, poprosím anděla, aby mi poradil s něčím, co nezvládám. On totiž ty všechny souvislosti všeho vidí z nadhledu, líp dohlédne všechny důsledky a tak, tak je skutečně dobrým rádcem, a navíc andělé nás bezpodmínečně milují, tak i pobrečet se mu dá jakoby v náručí. „Mluvit“ na Tebe může přímo v každé denní hodině na jakémkoliv místě. Znám paní, co slyší anděla mluvit přímo. Že to mluví anděl, poznáš, že z něj jde vřelé teplo a láska a že Tě nabádá něco zlepšit, někomu pomoct, nebudeš z něj cítit vůbec strach. Já to tak neuměle chrlím, ach jo, viď..Na tohle by byla nejlepší třeba knížka Setkání s anděly od Doreen Virtue. Já bych byla nejradši, kdyby všichni lidi se spojili se svým andělem a nechali se jím vést. Každej má tu schopnost, jen si to uvědomit a začít uvádět do života při malých i velkých problémech, všechno se pak začne rozmotávat a řešit, i zázračně.

    Vloženo 9. Duben, 2010 v 10.09

43. 43 9. Duben, 2010, joan:

    Diny, moc mně těší , že i když jsi ateista tak nasloucháš a jsi otevřená víře. Přejí Boží požehnáni pro Tebe i Tvou rodinu….

    Vloženo 9. Duben, 2010 v 12.59

44. 44 9. Duben, 2010, Dáša:

    Krásné.

    Vloženo 9. Duben, 2010 v 17.45

45. 45 9. Duben, 2010, Aranel:

    Cítím ulevu. I jako ateistka

    Vloženo 9. Duben, 2010 v 18.51

46. 46 9. Duben, 2010, Zuzky Péťa:

    Dnes jsem dojatá…
    V takových chvílích jsem pyšná na to, že jsem věřící…
    Je úžasný, jak umí někteří lidé povídat ostatním o Bohu, aniž by to bylo nějak násilné nebo falešné.
    Taky bych to chtěla jednou umět.
    Všechny vás moc zdravím!
    Péťa T.

    Vloženo 9. Duben, 2010 v 21.06

47. 47 10. Duben, 2010, Iva:

    Diny, jste ok? Výletujete? Jsem docela nervózní, že tu není ani řádka od Vás.

    Vloženo 10. Duben, 2010 v 12.16

48. 48 10. Duben, 2010, Lenka:

    Milá Diny, dlouho jsem tady nebyla, nějak nestíhám 

    Ale koukám, že jsem přišla akorát včas.Kamarádka, to řekla nádherně, lépe se to snad ani říci nedá.
    Také nejsem příliš věřící i když si myslím, že každý v něco věří.
    A jestli je tam nahoře život po… tak se nemáš čeho bát.

    Vloženo 10. Duben, 2010 v 19.37

49. 49 11. Duben, 2010, hataika:

    Kamarádka to podala přímo báječně,také bych si moc přála takovou víru mít,já s tím zatím tak trochu bojuju,řadě věcí nerozumím,spíš si vybírám co se mi hodí a tohle se mi líbí moc!Diny ,je jasné,že tohle téma bude v tobě prostě pořád,přeju krásné jaro a hodně sil.

    Vloženo 11. Duben, 2010 v 17.52

Vložit komentář