<!–texy–>Kamarádka to podala přímo báječně,také bych si moc přála takovou víru mít,já s tím zatím tak trochu bojuju,řadě věcí nerozumím,spíš si vybírám co se mi hodí a tohle se mi líbí moc!Diny ,je jasné,že tohle téma bude v tobě prostě pořád,přeju krásné jaro a hodně sil.

<!–texy–>Milá Diny, dlouho jsem tady nebyla, nějak nestíhám

Ale koukám, že jsem přišla akorát včas.Kamarádka, to řekla nádherně, lépe se to snad ani říci nedá.
Také nejsem příliš věřící i když si myslím, že každý v něco věří.
A jestli je tam nahoře život po… tak se nemáš čeho bát.

<!–texy–>Diny, jste ok? Výletujete? Jsem docela nervózní, že tu není ani řádka od Vás.

<!–texy–>Dnes jsem dojatá…
V takových chvílích jsem pyšná na to, že jsem věřící…
Je úžasný, jak umí někteří lidé povídat ostatním o Bohu, aniž by to bylo nějak násilné nebo falešné.
Taky bych to chtěla jednou umět.
Všechny vás moc zdravím!
Péťa T.

<!–texy–>Cítím ulevu. I jako ateistka

<!–texy–>Krásné.

<!–texy–>Diny, moc mně těší , že i když jsi ateista tak nasloucháš a jsi otevřená víře. Přejí Boží požehnáni pro Tebe i Tvou rodinu….

<!–texy–>Drahá Diny, každý máme svou druhou polovinu, a ty poloviny na sebe na tom druhém světě (zemřelých) čekají, když se tady minou a nebo jeden dřív zemře. Jsou to dvě části jednoho celku, dvě duše do sebe zapadající, a je na nás, abychom ji hledali a rozpoznali (vybírali si partnera srdcem podle duše, ne rozumově podle pomíjivých věcí). Jestli byl Tvůj muž Tvou polovinou, bude jen rád, když si najdeš zástupného partnera, který Tě udrží v pozitivitě a vychováte děti, než se zas spolu setkáte,..a jestli nebyl Tvou pravou polovinou, uvolnil cestu Tvé skutečné polovině (a třeba tam po splnění úkolu s Tebou už odešel za tou svou polovinou. Já to píšu tak neuměle, ale kdyby sis chtěla přečíst opravdu krásnou knihu na tohle téma, tak doporučuju Manželskou lásku od Emanuela Swedenborga a jiné jeho spisy. On měl schopnost tu, že se vyvlékával z těla, a s doprovázejícím andělem chodil do toho druhého světa zemřelých, jeho anděl mu to tam ukázal, jak to tam chodí a tak. Ke článku na bc jsem Ti dala pět hvězdiček, protože jsi ho tak skvěle napsala a tak se mi Tvůj přístup líbí. Klárince a všem moc držíme pěsti a posíláme spoustu pomyslných pusinek a srdíček a všeho, co nejlepšího jsem teďka vůbec schopná vám poslat. Je mi totiž trochu blbě, jsem nemocná(tak nejsem plně při síle), a proto jsem šla k počítači, a tam, ačkoliv toho jinak moc nepočtu, našla Tvůj článek a odkaz sem. To jsem ráda, asi mě popostrčil můj anděl, protože mu to řekl Tvůj anděl. Tak se na svého anděla co nejčastěji obracej, on na Tebe a vás všechny dohlíží a rád by Ti se vším pomohl, žádá Tě, aby ses mu co nejvíc otevřela. Já anděly někdy trochu vidím, cítím je a myšlenky od nich neslyším přímo, ale lítají mi do hlavy. Určitě to půjde i Tobě. Vždycky si třeba večer zalezu, poprosím anděla, aby mi poradil s něčím, co nezvládám. On totiž ty všechny souvislosti všeho vidí z nadhledu, líp dohlédne všechny důsledky a tak, tak je skutečně dobrým rádcem, a navíc andělé nás bezpodmínečně milují, tak i pobrečet se mu dá jakoby v náručí. “Mluvit” na Tebe může přímo v každé denní hodině na jakémkoliv místě. Znám paní, co slyší anděla mluvit přímo. Že to mluví anděl, poznáš, že z něj jde vřelé teplo a láska a že Tě nabádá něco zlepšit, někomu pomoct, nebudeš z něj cítit vůbec strach. Já to tak neuměle chrlím, ach jo, viď..Na tohle by byla nejlepší třeba knížka Setkání s anděly od Doreen Virtue. Já bych byla nejradši, kdyby všichni lidi se spojili se svým andělem a nechali se jím vést. Každej má tu schopnost, jen si to uvědomit a začít uvádět do života při malých i velkých problémech, všechno se pak začne rozmotávat a řešit, i zázračně.

<!–texy–>Diny, dneska jsem na rodine.cz narazila na dvoudílný článek “Jak se žije mladým vdovám” - možná si ho četla, ani nevím, jestli ti to k něčemu bude nebo jestli tě zajímá, ale aspoň ať o něm víš.

<!–texy–>Bylo by to hezke, ze? Ale Tu “Bozi” lasku si musi vytvaret sami lide. V tom je cely smysl existence viry.