Vyvážená (119. den NP365)
Kájík si po týdnu, co mě neviděl – a pak po čtyřech dnech, kdy mě měl téměř jen a jen pro sebe (o Davídkovi jsem skoro na chatě nevěděla) – vytvořil velmi silnou závislost. Na své matce.
Ta si nemohla pomalu ani odskočit (kamkoliv), aby se do dvou vteřin neozval zoufalý pláč a za chvíli už jsem cítila ručičku šátrající po mé a šup – kanagom by nedržel líp ;)
Je pravda, že jsme v Chotěboři měli spoustu času pro sebe a snad jsme si nikdy neřekli tolik básniček a tolik se netulili, jako tam. Klárka byla u babičky, Davídek řádil s dětma nebo se introvertně ztratil na chvíli na pokoj a Zuzka se už fakt nějak veřejně mazlit ani si se mnou hrát nechce (nechápu proč!!!:)))
Kájík si tak zvykl na přísun maminky a nemusel se dělit o její čas ani se sourozenci, ani s ovečkama, ani s plotnou, ani s prádlem … že dnes odpoledne u babičky byl hodně vykolejen, když jsem si vzala na klín Klárku :)
Takže se tam taky vpasoval, asi abych byla pěkně stehenně vyvážená :)
Tak je v Projektu po delší době i moje aktuální foto (prý by mělo být podle pravidel Projektu jednou měsíčně, haha), byť krapet maskované dětma (to naschvál ;) )
Doma je doma. Plné auto věcí, vybalování, praní, třídění. Trošku jsem se bála, co bude, jestli visatec bude chtít stále viset, chovat, mazlit, držet – ale jako bychom nikde nebyli. Kájík zdrhnul do pokojíčku za hračkama, za chviličku si po deseti dnech odloučení všichni tři prťavci hráli jako dřív a já mohla zvesela makat.
A vůbec nikdo mě od práce nezdržoval. Ach jo ;)






Vloženo 11. Duben, 2010 v 20.11
Vloženo 11. Duben, 2010 v 20.26
Vloženo 11. Duben, 2010 v 20.30
Vloženo 11. Duben, 2010 v 22.33
Vloženo 12. Duben, 2010 v 8.45
Vloženo 12. Duben, 2010 v 15.33
Vloženo 12. Duben, 2010 v 19.55
Vloženo 13. Duben, 2010 v 0.12
Vloženo 13. Duben, 2010 v 7.49
Vloženo 13. Duben, 2010 v 19.33