Našim třešním …
Říkali jsme jim … nevěsty…
........................
Když bílé větve nakláněly
stydlivě trošku na stranu
oparem studu zahaleny
v květnu a spíše po ránu …
........................
Ty bílé šaty jenom pár dní
a pak je drze shodily
do zelené se obalily
k červnu se více hodily.
........................
Pak červencové slunce vlíplo
do plodů žhavé polibky
a tvoje ruce trhaly je
do dlaní jak do kolíbky
........................
Červené až skoro temně rudé
sladké až skoro k závrati …
a jedli jsme je spolu v trávě
… nic se už zpátky nevrátí …
........................
Tvé místo je teď v jejich stínu
kolikrát jsi v něm tiše stál …
teď bílé květy zpívají ti
žes to tu miloval …






Vloženo 29. Duben, 2010 v 6.20
Vloženo 29. Duben, 2010 v 6.23
Vloženo 29. Duben, 2010 v 6.33
Vloženo 29. Duben, 2010 v 6.49
Vloženo 29. Duben, 2010 v 7.00
Vloženo 29. Duben, 2010 v 8.00
Vloženo 29. Duben, 2010 v 8.15
Vloženo 29. Duben, 2010 v 8.19
Vloženo 29. Duben, 2010 v 10.18
Vloženo 29. Duben, 2010 v 10.45
Vloženo 29. Duben, 2010 v 10.49
Vloženo 29. Duben, 2010 v 10.57
Vloženo 29. Duben, 2010 v 13.26
Vloženo 29. Duben, 2010 v 18.07
Vloženo 29. Duben, 2010 v 18.16
Vloženo 29. Duben, 2010 v 18.31
Vloženo 29. Duben, 2010 v 18.32
Vloženo 29. Duben, 2010 v 19.34
Vloženo 29. Duben, 2010 v 19.41
Vloženo 29. Duben, 2010 v 19.48