Klárčin blog

Vyzvedla jsem Davídka ze školky a dostala jsem krásnou kytičku vyrobenou z rolek toaletního papíru a krepáku – a navíc voněla (paní učitelky obětovaly zřejmě některý ze svých parfémů ;) )

Ještě děti maminkám k svátku, který budeme mít v neděli, nakreslily přáníčko. 

Davídkovo komentář:

"Tohle jsme taky vyráběli, paní učitelka nám říkala, že to máme vymalovat.

Kdo nechtěl, tak ho nutila!"

Není nad dáreček z lásky ;)))

Nějak jsem nedomyslela, že na Mildově místě tak moc poroste tráva, že se růžičky, které zatím jen nesměle vykukovaly, v té záplavě ztratí.

Včera, když jsem jela (konečně) nechat si vyměnit pneumatiky na letní (nemohl by pro rozvedené a vdovy někdo vymyslet nějaký počítačový program – upomínač, který by takový podružnosti hlídal? Jako olej do auta, vyměnit pneu, objednat revizi kotle, kominíka … a asi dalších milion „mužských“ věcí, na které prostě ženský mozek není vybaven? ;) ) , tak jsem se v Třemošné stavila v zahradnictví. S Davídkem jsme nakoupili pár skalniček, ještě nějaké růžičky a bylinky. 

Po návratu jsme se Zuzi vykoupali děti a pak jsem zapadla na zahradu a až do setmění stříhala textilii, sázela, kopala, aranžovala kameny ze skály, vozila kolečka mulče – a … Milda to má teď tak krásný!!!

A nechci slyšet, že nic moc!! Já totiž vůbec nejsem zahradník, většinou prostě někde udělám díru, zasadím a nechám na přírodě a tohle bylo první místo, kde jsem si víc hrála. 

Má to krásný, určitě by se mu to líbilo. Možná by měl problém s tou textilií, ale pokud nechci, aby tam prorůstala tráva … se nedalo nic dělat. Tak.

Fotka focená za šera, až zase vyleze sluníčko, vyblejsknu zase :)

A jedna bleskem přesvětlená …

Tenhle týden krásně prší:)

Konečně … tráva, kytky, stromy – příroda to potřebovala.

Jen se trochu ochladilo a tak zase topíme v kamnech.

Na mačkání papíru na podpal máme svý lidi ;)

I na mazlení s medvídkem zbývá čas :)