Klárčin blog

Někdy v březnu mi Missorka dala odkaz na net obchod, který prodává trampolíny. Měli nějakou speciální akci – znáte to, to a to k setu zadarmo – přemýšlela jsem, Davídkovo narozeniny byly docela v dohledu … Kája je taky hopsač obecný, Zuzka by z ní určitě měla radost – akorát ta Klárka, nebude jí to líto ?

Na rovinu řeknu, že dokud žil muž, nic takového by nám na zahradu nesmělo. Plasty,  modrý nebo červený, klouzačky, houpačky, bazény … brrrr … k tomu měl Milda vysloveně odpor, co nebylo ze dřeva, nebo z kamene, s tím se nekamarádil a jen někdy dokázal uznat užitečnost plastů tam, kde nebylo zbytí (třeba kýbl ;) ), ale jinak byl boj cokoliv do naší domácnosti z tohoto materiálu propašovat ;)

Pořád jsem přemýšlela, fakt jsem si rozmýšlela, jestli do ní jít. Davídek by se zbláznil radostí, dokázal mi na pouti pěkně provětrat peněženku, aby si mohl zahopsat ;) Mám mu koupit další auto, nebo něco na písek, další hračku, kterých má spoustu? 

Pak byla ta Akce s velkým A a já se rozhodla, že teda jo. 

Trampolína přišla, ležela v garáži složená skoro tři měsíce, protože těch sto kilo nějak nebylo sil vytáhnout a složit, nebyli lidi. Davídkovo narozeniny minuly v chaosu oprav a úprav v domě, Davča byl střídavě u babičky, doma … oslava se odsunula na potom, že jí spojíme s Klárkou.

Když jsem teď naposledy Dádu odvezla k babi do Pardubic, hned ten den odpoledne jí Zuzka s kamarádem postavili (prostě někoho ukecala:))). Mě po návratu po několika dnech čekal šok – jako měla jsem fakt radost, že už trampolína konečně stojí, ale nečekala jsem, že je tak obrovská !!! (Je dobré číst rozměry, než odklepnete Objednat ;) ))) 

Davídek s Kájou jí ještě neviděli, to až tuhle neděli. Já jsem kolem ní několik dnů chodila nedůvěřivě, až včera jsem si troufla a hned mě lapila doslova do svých sítí – to je něco tak úžasnýho !!!!! Nevadí mi, že se pokaždý skoro počůrám (čtyři děti jsou halt čtyři děti, já se za to nestydím :))), nevadí mi, že mé tělo létá všemi směry (stejná výmluva:))), je to tak úžasná věc skákat a po minutě dýchat jak po výstupu na Gerlach – nádhera!!! A ty endorfiny, co se vyplaví a člověka zaplaví, a stačí minuta !!! Mně teda jo !!:))

Ale co je nejbáječnější (pominu klučičí radost, která jistě bude ohromná!!!, Zuzčinu, kterou to taky moc baví:) ) … tak že trampolína je tu i pro tu naší mrňavku :) 

Ten kdo s Klárkou je vevnitř musí samozřejmě dávat velký pozor – ale když Klárka leží, její tělíčko při vlnění zatíná svalíky, které ještě fungují, strašně se jí to líbí, zkouší se přetáčet daleko víc než na rovném povrchu. A tady je pár fotek z cvičení – Zuzi včera i dnes s Klárkou uvnitř procvičují ručičky, nožičky … prostě paráda, Klárku to baví mnohem víc než doma :)

A žuch ;)

Takže to zase nebyl tak úplně blbej nápad, když přináší tolik radosti ;)

Psí hlídka (na zahradu nám svítí celý den sluníčko, tak se psíci schovávají ve stínu) 

Ještě uvidíme, co v neděli kluci, ale nebojím se, že by si jí taky neužili ;) 

PS: A to vůbec nezmiňuju, jak k nám rádi chodí děti sousedů a kamarádů ;)