Klárčin blog

Bohužel chodí na blog i část rodiny, která s psaním sem nesouhlasí. Přesto sem chodí celkem pravidelně číst.  Proto v následujícím zamyšlení nebudu konkrétně vypisovat osoby, kdo bude chtít, tak se dovtípí, ale jmenovat blíž nechci … jde mi nejvíc o vyjádření pocitů, o to, že je někdy hodně smutné, jak to na světě chodí a koneckonců, půjde jen o pocity mé, můžu se taky mýlit.

Včera jsme s klukama byli na návštěvě. U něj a jeho ženy. Z logiky věci, protože je to mého muže moc blízký příbuzný, hodně se mnou zamávala ta podoba. Nikdy dřív jsem si jí tolik nevšimla … Milda nosil brýle, on ne, Milda měl míň vlasů, on jich má dost… Přestože jsem ho viděla moc ráda, musela jsem několikrát odejít pryč z místnosti. Ta stejná pusa i výraz v očích, jako měl můj muž … nepočítala jsem s tím, jak mě to zasáhne.

Skoro iracionálně jsem záviděla jeho ženě, že ho má … přitom vím, že to není Milda, ale dívat se na tvar pusy tak důvěrně známé … vidět při soustředění ty oči, které jsem tak milovala … strašně to bolelo. Jakoby se na chvíli kousek mého muže vrátil …  

Pak jsem si všimla, jak se on dívá na Káju. Kájík je tak podobný svému tátovi a tím i jemu. Kdyby šli spolu oni dva po ulici, nikdo by neváhal, každý by si myslel, že je to jeho syn… 

Oni jsou se ženou dýl než jsme byli my s Mildou. Děti nemají. Nemluví se o tom proč, nebudu se dohadovat, není to moje věc. Jen mi stačilo vidět, jak se na Káju díval … 

Přišlo mi tak strašně smutný, tak strašně marný, že v jedné místnosti je tolik lidí, kterým někdo chybí. Kterým pohled na toho druhého vyvolává touhu po něčem, co nemůže mít. 

I když … on určitě ještě naději má.

Já už ne. 

.............­.............­.............­.. 

PS: Omlouvám se, kdyby to on četl, za subjektivní pohled. Vím, jak moc i jemu Milda chybí … vím že chybí celé jeho rodině. O tom ale moje dnešní psaní není a … navíc, blog je prostě osobní, z podstaty.  Je můj, je o mně, mé rodině, mých dětech a protože ho píšu já, o mých pocitech. Kéž by to tak někteří začali tak přijímat. Anebo sem nechodili, bylo by to jednodušší pro všechny.