Klárčin blog

Takhle vyletněná si dnes vyrazila Klárka za svou nejlepší kamarádkou Anetkou :)

PS: Dnes jsem v Tescu sehnala tyhle krásná letní bodyčka s nohavičkama v Klárčině velikosti za 37,– Kč :) No ty jsem tam nemohla nechat, krásně jí drží plínku a navíc sluší, nepotí se v nich, no prostě mám radost a Klárka taky :) 

Jsme doma jenom holky a já jsem si uvědomila, že pro samé opravy a zařizování jsem tak nějak zapomněla docela dlouho napsat, jak bojujeme s Klárkou proti té potvoře nemoci a jestli je něco nového.

Možná by stačilo shrnout to do jedné věty a pořádně jí zaťukat : NIC se neděje, viditelné zhoršení není, už docela dlouho se nám vyhýbá jakákoliv viróza, Klárka je prostě na svoje „poměry“ zdravá :)

Možná proto se v tom nerejpu, možná proto nic neřeším, prostě čas plyne, po prázdninách nás čekají nějaká vyšetření, musíme se také ozvat na místní plzeňskou neurologii – kde o nemoci neví vůbec nic, takže už předem se mi tam prostě nechce. Navíc patříme do Prahy k paní docentce Havlové a tam půjdeme v listopadu. 

Klárinka si užívá léta, toho že je jen v bodýčkách nebo tričku, občas se koupe, ale jen když je opravdu teplá voda, stýkáme se jen s dětmi, které jsou zdravé (nastydlé neberem ;) ))), od září začneme chodit do Plzně asi dvakrát týdně do takového speciálního centra, kde budou i další děti a kde budou s Klárkou hodně cvičit rehabilitační sestřičky.

Já mám tedy představu, že Klárku předám a po pár hodinách si jí vyzvednu, tak snad to klapne. Davídek začne chodit do školy a my s Kájou budeme mít čas pro sebe anebo zůstaneme ve městě a vyřídíme nějaké úřady (mám pocit, že je pořád co vyřizovat), nebo nákupy.

Vím, že období, kdy se zdánlivě nic neděje (zdravotně), je tak strašně vzácné a že zítra může být všechno jinak, že jen doufám, že to tímhle článkem nezakřiknu. Plánujeme s dětmi výlet do pražské ZOO, jen ještě nevíme kdy. Určitě ale co nejdřív.  

Prostě princezně se daří dobře, je to uštěbetaná, někdy i hádavá holčička, občas se umí pěkně urazit, umí se taky nebavit, ale pak to zase dožene mazlením a tulením – prostě kdo máte čtyřletou treperendu, tak Klárka je stejná, akorát prostě něco nemůže a nezvládne. 

Vyrovnat se s tím umí, je neskutečně trpělivá a rozumná. Někdy mi až nedochází, jak moc. 

Akorát teď se jí moc stýská po klukách, moc jí nedělá dobře, když jsou na prázdninách jen oni, příště možná pošleme jen Davídka a Káju si necháme doma. Nevím. Klárka prostě smutní a mě je to pak líto.

Když jsou kluci pryč, je strašně vidět, jak oni, jejich lumpárny, jejich živelnost Klárku drží. Jak s nimi dokáže mnohem víc, jak jí dokážou vyhecovat, jak oni tři prcci jsou prostě parta :)

Zuzka se snad neurazí, ona je spíš taková druhá máma. Někdy si dělám legraci, že jsme tu spíš jako dvě manželky nebo mámy než máma s dcerou :)) Ale to by bylo asi zase na jiný článek ;) Třeba příště ;)