Princezna
Jsme doma jenom holky a já jsem si uvědomila, že pro samé opravy a zařizování jsem tak nějak zapomněla docela dlouho napsat, jak bojujeme s Klárkou proti té potvoře nemoci a jestli je něco nového.
Možná by stačilo shrnout to do jedné věty a pořádně jí zaťukat : NIC se neděje, viditelné zhoršení není, už docela dlouho se nám vyhýbá jakákoliv viróza, Klárka je prostě na svoje „poměry“ zdravá :)
Možná proto se v tom nerejpu, možná proto nic neřeším, prostě čas plyne, po prázdninách nás čekají nějaká vyšetření, musíme se také ozvat na místní plzeňskou neurologii – kde o nemoci neví vůbec nic, takže už předem se mi tam prostě nechce. Navíc patříme do Prahy k paní docentce Havlové a tam půjdeme v listopadu.
Klárinka si užívá léta, toho že je jen v bodýčkách nebo tričku, občas se koupe, ale jen když je opravdu teplá voda, stýkáme se jen s dětmi, které jsou zdravé (nastydlé neberem ;) ))), od září začneme chodit do Plzně asi dvakrát týdně do takového speciálního centra, kde budou i další děti a kde budou s Klárkou hodně cvičit rehabilitační sestřičky.
Já mám tedy představu, že Klárku předám a po pár hodinách si jí vyzvednu, tak snad to klapne. Davídek začne chodit do školy a my s Kájou budeme mít čas pro sebe anebo zůstaneme ve městě a vyřídíme nějaké úřady (mám pocit, že je pořád co vyřizovat), nebo nákupy.
Vím, že období, kdy se zdánlivě nic neděje (zdravotně), je tak strašně vzácné a že zítra může být všechno jinak, že jen doufám, že to tímhle článkem nezakřiknu. Plánujeme s dětmi výlet do pražské ZOO, jen ještě nevíme kdy. Určitě ale co nejdřív.
Prostě princezně se daří dobře, je to uštěbetaná, někdy i hádavá holčička, občas se umí pěkně urazit, umí se taky nebavit, ale pak to zase dožene mazlením a tulením – prostě kdo máte čtyřletou treperendu, tak Klárka je stejná, akorát prostě něco nemůže a nezvládne.
Vyrovnat se s tím umí, je neskutečně trpělivá a rozumná. Někdy mi až nedochází, jak moc.
Akorát teď se jí moc stýská po klukách, moc jí nedělá dobře, když jsou na prázdninách jen oni, příště možná pošleme jen Davídka a Káju si necháme doma. Nevím. Klárka prostě smutní a mě je to pak líto.
Když jsou kluci pryč, je strašně vidět, jak oni, jejich lumpárny, jejich živelnost Klárku drží. Jak s nimi dokáže mnohem víc, jak jí dokážou vyhecovat, jak oni tři prcci jsou prostě parta :)
Zuzka se snad neurazí, ona je spíš taková druhá máma. Někdy si dělám legraci, že jsme tu spíš jako dvě manželky nebo mámy než máma s dcerou :)) Ale to by bylo asi zase na jiný článek ;) Třeba příště ;)







Vloženo 13. Červenec, 2010 v 13.44
Vloženo 13. Červenec, 2010 v 13.54
Vloženo 13. Červenec, 2010 v 14.30
Vloženo 13. Červenec, 2010 v 14.37
Vloženo 13. Červenec, 2010 v 15.28
Vloženo 13. Červenec, 2010 v 15.44
Vloženo 13. Červenec, 2010 v 19.25
Vloženo 13. Červenec, 2010 v 19.42
Vloženo 13. Červenec, 2010 v 20.05
Vloženo 13. Červenec, 2010 v 20.55
Vloženo 13. Červenec, 2010 v 23.08
Vloženo 14. Červenec, 2010 v 6.06
Vloženo 14. Červenec, 2010 v 7.20
Vloženo 14. Červenec, 2010 v 7.47
Vloženo 14. Červenec, 2010 v 12.06
Vloženo 14. Červenec, 2010 v 13.57
Vloženo 14. Červenec, 2010 v 15.32
Vloženo 14. Červenec, 2010 v 16.13
Vloženo 14. Červenec, 2010 v 20.47
Vloženo 15. Červenec, 2010 v 22.16
Vloženo 16. Červenec, 2010 v 10.12