Klárčin blog

Nestíhám to a stydím se.

Děkuju Marině za cédéčko Radůzy „Miluju vás“ – provází mě od chvíle, kdy jsem ho dostala … pořád. Hraje mi doma, nejvíc mi asi hraje v autě a když jedu sama – tak se otřásají snad i stromy podél cesty a já si  zpívám s ní, už znám skoro všechny texty nazpaměť. Děkuju ti, Mari, za to, že jsem díky tobě mohla Radůzu poznat víc,  za tu sílu jejích nazpívaných básní, vlastně bych měla poděkovat i Radůze, za její verše…

"… dřív jsem se ptávala, proč svoje věrný stíháš

a nejvíc ty, nad něž není věrnějších

teď si myslím, že nás jako růže stříháš

zbavuješ splaněných poupat včerejších …"

nebo

"Kéž tím co v cestě stojí,

projdu vždycky přímo skrz,

kéž vyjdu tenhle kopec

bez klení a slz.

A když mne přece jenom cestou něco rozpláče,

chci oplakat to dobře

a pak už se s tím nevláčet."

.............­.............­............. 

Děkuju Pavle ze Stříbra (nick Dido:) ) za záchranu mého chrupu – nejen že jsem si poprvé v životě dnes nepřipadala jako u zubaře, ale ona je prostě tak empatická a milá doktorka, a navíc mě po celou dobu opravy toho nejzoufalejšího kousku NIC nebolelo !!!! Pavli, děkuju opravdu moc, jedno noční můra je pryč, já se strašně bála …

.............­.............­.............

Díky moc holky :)