Klárčin blog

Kdo a kdo a kdo to je

kdo to kolem brousí

kdo si nedá pokoje

všude strká vousy …

To jsme takhle přijeli z dovolené před týdnem … a místo jednoho černého kocourka nás doma čekali kocourci dva :)

Někdo kočičku pracně shání (zdravím Wlky :))), někomu se prostě naklonuje :)))

Tak jsme tam dneska byli.

Ve školce.

Není to úplně obyčejná školka.

Naše vesnická je bariérová jak to jen je možné a bohužel další velké mínus je to, že tam maminky dávají děti i nemocné. Nejen s jednou nudlí – ale klidně i s horečkou, rozjeté nachlazení pro ně není důvod, aby zůstali s prckem doma. Já vím … musí do práce, nebudu to tu rozpitvávat, situace není jednoduchá pro nikoho.

Jen já na to nemám nervy a neměla jsem, zařizovat Klárce docházku s asistentem do normální školky, kde by spíš nakonec pro samé nemoci nebyla než byla.

Takže padlo rozhodnutí – stacionář.

Už vloni jsme o tom s Mildou mluvili … a Kájík byl maličký, Klárka mi taky ještě přišla, ani po nějakém jiném kolektivu netoužila, byla nejradši doma. Instinktivně jsem cítila, že její čas ještě není.

Letos je to jiné.

Navíc jsem zůstala na děti sama a přiznám se na rovinu, že jsem unavená. V normální školce by s Klárkou nikdo necvičil, bojím se že i s asistencí za zády by jí to maximálně dalo tu společnost dětí, ale nic víc.

Chvíli se ve mně pral pocit viny, že jí „dám pryč“ … že bych s ní měla být pořád, že netuším, kdy se nemoc zvrtne a Klárka zeslábne natolik, že se o ní budu bát hodně, víc … že bych měla být ráda za každou minutu s ní.

Jenže … na rovinu si umím taky přiznat, že jí sice miluju, ale obě si potřebujeme od sebe semtam odpočinout. Abychom se k sobě mohli vrátit. V pohodě, já odpočinutá a Klárka nabitá novými zážitky.

Klárka jde zítra poprvé do nové školky :)

Bude třikrát týdně chodit na čtyři hodiny do Stacionáře Človíček v Plzni na Košutce (od nás 11 km). Jsou tam úžasné tety, moc sympatické a milé a jedna z nich bude s Klárkou cvičit. Jednou týdně se bude Klárka cachtat v bublinkách. Mají tam stander, mají tam zdravotní židličky, mají tam koberce na válení. Dokonce bude mít Klárka i jednu tetu, která s ní bude malovat, učit básničky, písničky, prostě jako ve školce.

Jsou tam i další děti, chodí tam i Klárka od Sikorky – ale tu jsme tam dnes ještě neviděli :)

Dnes jsme tam byli dvě hodiny a Klárka mi pak v autě usnula. Bylo to pro ní hodně vyčerpávající, nové tety, hračky, místo … a to necvičila :)) Moc se jí tam líbilo a zítra poprvé tam bude celé čtyři hodiny beze mě.

Taková změna.

Tři z mých čtyř dětí už budou od  září dopoledne pryč, Zuzka ve druháku na stavárně, Davídek prvňáček … a Klárka třikrát týdně ve stacionáři. Jsem tak zvyklá na tu smečku pořád kolem sebe, Davídek toho do školky moc nenachodil, to teď už nepůjde ;) Do školy se chodit musí ;)

Jsem zvědavá, jak to zvládneme. Doufám, že to Klárka moc neodmarodí, že se jí tam bude líbit a že i tetám se bude líbit ona :)

Držte nám palce :)

A jedna trošku rozmázlá nepovedená fotka, příště se polepším. 

Kdyby se u nás před spaním počítali ovečky … od sobotního odpoledne by bylo o jednu míň …

Bohužel se nám naše půlroční Bětuška zamotala do nějakého provazu (netuším, kde se tam vzal, možná byl někde ve slámě…) a uškrtila si tak nožičku, že jsem musela hned zavolat ženě místního hospodského, ten má bratra řezníka… a přijeli si pro ní. Už by si na ní nikdy nestoupla, byla vidět i kost, trápila by se …

Bylo mi smutno, vyčítala jsem si to, ale asi se občas něco stane. Teď v létě dostávají holky jen vodu, člověk tam občas přijde vykydat, občas je pohledem spočítám, ale nejsem u nich tak často jak v zimě. Proto se to asi tak stalo a proto se Bětuška tak hodně zamotala, že si tu packu téměř uskřípla.

Na druhou stranu – před dvěma lety bych to prožívala víc. Na třetí stranu – sama na sobě cítím, že se měním a co by mě rozházelo dřív, mě už teď nedostane. Na čtvrtou – stejně by Bětku čekalo to samé co teď za měsíc, musím prodat ještě tři ovce a jehňátka půjdou z 99% na porážku . 

No a z humorné stránky věci – já jí ani neprodala. Můj nevýdělečný chov prostě jen kvete. Já jsem tak moc chtěla, aby jí už zbavili trápení, že jsem jí prostě dala zadarmo, jen aby to měla za sebou. 

Ze mě hospodář prostě nebude … ať se to vezme z jakékoliv strany ;)