Klárčina premiéra
Tak pro Klárku byl velký den dnes.
Pro Davídka bude zítra – alespoň to máme trošku rozložené :)
Připravené měla v batůžku od Edit (ještě jednou moc děkujeme :) ) všechno – náhradní oblečení, svačinku, své odlehčené lžičky z Ikey i podepsané lahvičky na pití.
Navíc nebyla vůbec nervozní :)
Rozloučila se s námi úplně normálně a prostě odjela s tetama vstříc prvním čtyřem hodinám, jakoby chodila do „školky“ už roky :)
.........................
My jsme mezitím s klukama a Zuzkou přemýšleli, co s časem. Jet domů a vrátit se v poledne, nebo spíš pojedeme dokoupit věci do školy. A já si skočím ke kadeřnici, jupí :)
Tak nám v Hypertescu utekl čas ani nevíme jak, Zuzka má většinu věcí do školy (nepočítám učebnice, ty snad nějak vyšaší od minulých druháků, nechápu, proč se systém předávání učebnic automaticky ( jako byl za nás ) už zrušil …)
Kluci se vylítali, takhle brzy v obchoďáku skoro nikdo nebyl.
A pak jsme o chviličku dřív vyzvedli Klárku. Ta si zrovna s jednou tetou a s Kačenkou, která je už větší holčička, ale jak říká Klárka: Ona nemluví, tak musím mluvit víc já :), zpívali písničky a Klárka hrála na bubínek :)
Absolutně spokojená, vůbec jsme jí nechyběli. No jo no, velká holka to je. Akorát jsme museli tetám zdůraznit, že ten pokyn NEROZMAZLOVAT, je třeba dodržovat :) Ona Klárka, jak zjistí, že je jí někdo plně k dispozici kdykoliv, umí si pěkně vymýšlet – a to prostě taky nejde.
Pamatuju si, když jsem se před dvěmi lety dozvěděla o Klárčině nemoci, jak jsem na serveru Rodina četla rozhovor s maminkou holčičky se SMA – a ta právě říkala hodně velkou pravdu: Mít postižené dítě – to není žádná velká výhra, co si budeme povídat. Ale mít rozmazlené postižené dítě … to je začátek konce. I pro to dítě samotné.
Já Klárku jako výhru beru, nemít jí, jsem úplně jiný člověk. I když kvůli ní samotné bych si moc přála, aby byla zdravá holčička, to asi nemusím vůbec psát. Ale nemám ráda, když se kolem nemocného dítěte hopsá a plní se mu všechna přání.
Prostě to Klárka zkouší. Na tety ve stacionáři, na babičku, když je u ní ;) U někoho jí to projde, někde ne. V její školce určitě najdou tu správnou míru :)
A ve čtvrtek jdeme zase :)








Vloženo 31. Srpen, 2010 v 12.36
Vloženo 31. Srpen, 2010 v 12.41
Vloženo 31. Srpen, 2010 v 12.42
Vloženo 31. Srpen, 2010 v 12.48
Vloženo 31. Srpen, 2010 v 12.53
Vloženo 31. Srpen, 2010 v 12.54
Vloženo 31. Srpen, 2010 v 13.00
Vloženo 31. Srpen, 2010 v 13.13
Vloženo 31. Srpen, 2010 v 13.24
Vloženo 31. Srpen, 2010 v 13.30
Vloženo 31. Srpen, 2010 v 13.35
Vloženo 31. Srpen, 2010 v 13.41
Vloženo 31. Srpen, 2010 v 13.47
Vloženo 31. Srpen, 2010 v 14.22
Vloženo 31. Srpen, 2010 v 15.18
Vloženo 31. Srpen, 2010 v 15.50
Vloženo 31. Srpen, 2010 v 16.04
Vloženo 31. Srpen, 2010 v 16.04
Vloženo 31. Srpen, 2010 v 16.11
Vloženo 31. Srpen, 2010 v 16.29
Vloženo 31. Srpen, 2010 v 17.14
Vloženo 31. Srpen, 2010 v 17.31
Vloženo 31. Srpen, 2010 v 18.05
Vloženo 31. Srpen, 2010 v 18.11
Vloženo 31. Srpen, 2010 v 18.39
Vloženo 31. Srpen, 2010 v 19.23
Vloženo 31. Srpen, 2010 v 19.24
Vloženo 31. Srpen, 2010 v 19.39
Vloženo 31. Srpen, 2010 v 19.50
Vloženo 31. Srpen, 2010 v 20.47
Vloženo 31. Srpen, 2010 v 21.42
Vloženo 31. Srpen, 2010 v 21.53
Vloženo 31. Srpen, 2010 v 23.13
Vloženo 1. Září, 2010 v 9.15
Vloženo 1. Září, 2010 v 15.54
Vloženo 1. Září, 2010 v 17.06
Vloženo 1. Září, 2010 v 19.11
Vloženo 1. Září, 2010 v 21.27
Vloženo 1. Září, 2010 v 22.53