Jiný scénář
Vloni, 23. listopadu, jen pár hodin před tím, než se to stalo … kdy nás ještě bylo šest … jsem napsala článek o našich večerních rituálech.
Jmenoval se Ukládání - a i když jsem napsala spoustu článků sem na blog, tenhle patří k těm, které si čtu hodně často a je mi strašně moc smutno.
Ale o tom až tak psát nechci.
Povedla se mi totiž fotka.
Spoustu věcí je jinak, večerní rituály jsou jiné, čas ukládání je jiný, ale … prostě tahle fotka mi přijde taková symbolická.
Ztratila jsem muže, ale nesmím zapomínat, že mám doma dva opravdové chlapy pořád.
Jen se nesmím zapomenout dívat a vnímat.
Jako dnes.
Před chvílí jsem vyhlásila, že jdeme koupat – a zasekla jsem se u noťase, pročítala si komentáře na blogu. A najednou slyším, jak crčí voda. To Davča. Prostě umí napouštět vanu a ani jsem mu to nemusela říkat. V tuhle chvíli už je připravená voda, tak akorát teplá, tak akorát hluboká.
A když se jdu podívat, slyším zvuk, jak někdo táhne lehátko.
Stihla jsem cvaknout, ještě mi lump zapózoval :))
Táta by na ně byl moc pyšný :)
Máme o tolik jiný život, ale ti moji pomocníčci jsou mi velkou oporou.
To Klárčino lehátko táhne Kája přes celý dům od kamen až do koupelny :)






Vloženo 5. Září, 2010 v 18.43
Vloženo 5. Září, 2010 v 19.20
Vloženo 5. Září, 2010 v 19.27
Vloženo 5. Září, 2010 v 19.32
Vloženo 5. Září, 2010 v 21.04
Vloženo 5. Září, 2010 v 21.14
Vloženo 5. Září, 2010 v 21.52
Vloženo 5. Září, 2010 v 22.56
Vloženo 6. Září, 2010 v 6.36
Vloženo 6. Září, 2010 v 7.31
Vloženo 6. Září, 2010 v 8.27
Vloženo 6. Září, 2010 v 8.51
Vloženo 6. Září, 2010 v 9.02
Vloženo 6. Září, 2010 v 9.09
Vloženo 6. Září, 2010 v 9.18
Vloženo 6. Září, 2010 v 9.38
Vloženo 6. Září, 2010 v 11.06
Vloženo 6. Září, 2010 v 12.56
Vloženo 6. Září, 2010 v 20.04
Vloženo 6. Září, 2010 v 22.01
Vloženo 8. Září, 2010 v 2.16
Vloženo 8. Září, 2010 v 16.26
Vloženo 10. Září, 2010 v 7.02
Vloženo 12. Září, 2010 v 21.26