Klárčin blog

About me / O mně

Už zase můžu …

8 Září 2010

Už zase můžu …

V kategorii Psaní pro duši |

Ale že mi to trvalo.

Takových měsíců jsem žila sama pro sebe.

A dokázala vnímat jen problémy své a mých dětí.

Fyzicky jsem se opravou domečku zaměstnávala tak, že jsem večer padala únavou a byla schopná si maximálně psát emaily s Fénixem, na nic jiného nezbývala duševní kapacita.

Přitom jsem sama ždímala z druhých empatii po kýblech a sama nedávala nic.

Martin, Lucka … dva moji asi největší duševní souputníci s podobným osudem.

(Fénix taky, ale tam je to i v další rovině …  Ale kdyby to četl, aby mu nebylo líto, že na něj zapomínám, to nééé ;) )

Už zase můžu … být tu pro druhé i já.

Dokážu se vcítit, dokážu mluvit, dokážu být zase ta stará … ehm, no tak dobře -  mladá Diny ;)

Nebo Mirka.

To je jedno, jsem to pořád já (i když sem tam někdo z rodiny má problém s mou přezdívkou, už jsem uvažovala, že jako Merlin si jí prostě nechám napsat do občanky a basta:)))

Ulevilo se mi.

Strašně jsem se bála, že pro tu míru osobního smutku, prožitku … nedokážu druhým pomáhat, nedokážu poslouchat tak jak potřebují, nedokážu se vcítit a … by mi ze sebe samotné smutno.

Pár týdnů, asi dva nebo tři už vím, že se vracím.

Snad už nebudu sebestředná, nebudu se litovat, nebudu řešit jen sebe a svou nejbližší rodinu. Chci se zase vrátit, chci být zase kamarádkou, přítelkyní … tak jako mě někteří z vás znali dřív …

Cítím proměnu. A děkuju času. A svým nejbližším. I když to možná z venku nevypadá, pro mě duševně je to velká úleva.

Že už zase můžu :) Že tu jsem. I pro druhé.

Tento článek byl vložen 8. Září, 2010 v 14.01 a je zařazen v kategorii Psaní pro duši. Komentáře k tomuto článku můžete sledovat pomocí RSS 2.0. Můžete jej komentovat, nebo na něj odkazovat z vaší stránky.

32 komentářů k “Už zase můžu …”

  1. 1 8. Září, 2010, Hanka:

    :-) Gratuluji! Hanka

    Vloženo 8. Září, 2010 v 14.04

  2. 2 8. Září, 2010, Anulenka:

    Wauuuu, jsem tak ráda, že Ti je líp!!! Mám velkou radost…

    Vloženo 8. Září, 2010 v 14.08

  3. 3 8. Září, 2010, Martin:

    Milá Diny,
    to je dobře. Jen nevím, co teď tady budu dělat s tím kýblem empatie, co jsem zase pro Tebe vyždímal :).

    Vloženo 8. Září, 2010 v 14.22

  4. 4 8. Září, 2010, Diny:

    Martine, daruj ho jiné ;)

    Vloženo 8. Září, 2010 v 14.25

  5. 5 8. Září, 2010, Gábina:

    Asi budu muset číst zpětně znova a znova. To abych našla tu tvou „sebestřednost“ :-) Nějak jsem ji nezaregistrovala :-)
    Jo a díky. Jsem ráda, že tu jsi a že můžu nahlížet.

    Vloženo 8. Září, 2010 v 14.31

  6. 6 8. Září, 2010, Missorka:

    Hele a kdo říká, žes neměla žádnou emaptii? Když jsem ti brečela do telefonu, že se rozvedu kvůli betonu? Nebo když jsem řešila jiné „vážné“ problémy? :-) Furt to v tobě je, co na tom, že možná hlouběji a co na tom, že už tebou třeba nepohne úplně všecko. Víš, mnou už taky tolik ne. Stárnu (jako ne, že bych si připadala stará), léta přibývají a snimi i příběhy všech okolo… Nutně není možné se vciťovat do všech… (možná kromě Lucky ;-)). Já za sebe cítím, že moje emaptie má svůj strop a je to tak dobře, jinak už bych se nutně zbláznila. :-)

    Vloženo 8. Září, 2010 v 15.42

  7. 7 8. Září, 2010, Petra:

    DINY,
    A
    ani nevíš jak ráda to čtu..Přeji jen ty hezké chvíle a dobrou náladu!!!

    Vloženo 8. Září, 2010 v 16.03

  8. 8 8. Září, 2010, Andrea:

    Tak vítej Diny. Mladá Diny. :o) Já myslím, žes tu vždy byla. Na malinkou dovču prostě máme občas právo.

    Vloženo 8. Září, 2010 v 16.10

  9. 9 8. Září, 2010, Jarka:

    diky za kazdeho jednoho clovicka, ktery tu pro me byl, kdyz ja nemohla nic jineho nez brat. Zprava je to vyborna, oslava bude? Treba s medovnikem nebo jinou dobrutkou? :-)

    Vloženo 8. Září, 2010 v 16.24

  10. 10 8. Září, 2010, Pisarka:

    Tys tu byla pro druhé, i když ti bylo nejhůř, jen to třeba nevíš – díky tvému velmi otevřenému blogu!!! A tak jen aby se neřeklo – vítej zpátky! :-))

    Vloženo 8. Září, 2010 v 18.34

  11. 11 8. Září, 2010, Mari:

    Diny uplne presne to vystihla Pisarka, presne tak, ani o tom nevis,ale byla jsi tu diky svemu blogu,ktery urcite mnoha lidem pomohl, vcetne me. Diky a bud tu prosim porad.

    Vloženo 8. Září, 2010 v 18.40

  12. 12 8. Září, 2010, Pawli:

    Vitej zpet staronova Diny ). Zapsat si ID do obcanky je super napad ).

    Vloženo 8. Září, 2010 v 19.41

  13. 13 8. Září, 2010, Blanka:

    Diny, aby se teď na tebe nezačaly hrnout starosti druhých, víš, že jsem kolikrát přemýšlela, že mít nějakou fakt vážnou bolístku, že bych ji ráda probrala třeba právě s tebou, protože mi přijde, že si víš prostě rady, ale nevěděla jsem, jestli bych měla dost odvahy tě se svými starostmi obtěžovat, i když třeba jen virtuálně. Tak dík, že kdyby bylo někdy fakt zle, tak se ti třeba můžu vypsat.

    Vloženo 8. Září, 2010 v 19.44

  14. 14 8. Září, 2010, EvkaM:

    To je DOBŘE :)

    E.

    Vloženo 8. Září, 2010 v 19.45

  15. 15 8. Září, 2010, Blanka:

    Teď jak to tu po sobě čtu, tak mi přijde, že jsem to asi přehnala, samozřejmě chápu, že jsi tím článkem myslela hlavně svoje nejbližší, svoji rodinu, přátele a tak. Jenom jsem chtěla říct, že jsi člověk, ke kterému bych šla taky ráda pro radu nebo pochopení i když jen přes tyhle nepatrné vzkazy, snad jsem to napsala nějak dostatečně srozumitelně.

    Vloženo 8. Září, 2010 v 19.48

  16. 16 8. Září, 2010, Diny:

    Blanko, ale vůbec nic jsi nepřehnala !! :)

    Já jsem tu samozřejmě pro své nejbližší a pro ty z rodiny, kteří se mnou prožívají dobré i zlé a pro své přátele. Ale když jsem tenhle článek psala, myslela jsem právě nejvíc na tu starou Diny … tu která se na BC a předtím na emiminu pohybuje už sedmým rokem, ale poslední rok tam skoro není … tu která se dřív zajímala, jak se mají druzí a byla tu pro ně, i když jsme se znali třeba jen virtuálně.

    Právě toho jsem schopná nebyla. Cítila jsem se prázdná, že nemám co dát … že se neumím vcítit. Těžko se to vysvětluje.

    A v tomhle se pomalu vracím sama k sobě, za to jsem vděčná :)

    A je mi ctí, že o mně píšeš takhle jak píšeš, fakt :)

    Vloženo 8. Září, 2010 v 19.55

  17. 17 8. Září, 2010, katavka:

    Milá Diny, neznala jsem tebe ani tvůj blog před nehodou tvého muže, ale můžu ti říct, že tvůj blog mě osobně strašně pomáhá a řekla bych nejen mě. Pomáhá překonat mé problémy, nabíjí mi, občas se stydím, co já považuji za tragédii. Ale samozřejmě gratuluji k tvému osobnímu posunu, jsi báječná.

    Vloženo 8. Září, 2010 v 20.52

  18. 18 8. Září, 2010, mary:

    Diny,

    to je super, mam radost, ze to tak citis. A sebecky dufam, ze budu aj nejake nove recepty :-)

    Vloženo 8. Září, 2010 v 20.54

  19. 19 8. Září, 2010, Hanka:

    Ahoj,
    to je hezké to číst,asi je to známka toho,že tvá duše se uzdravuje,nebo nevím,jak to říct,ale moc přeju

    Vloženo 8. Září, 2010 v 21.05

  20. 20 8. Září, 2010, Grila:

    Ahoj Diny, jsem srab a odvažuji se napsat až teď, i když tvůj blog čtu už dlouho, znám tě z BC, četla jsem cca od té doby, co se zjistila Klárčina nemoc, už tehdy jsem se obávala napsat (špatné svědomí, že já mám děti zdravé -doufám), potom, co se stalo Mildovi resp.vám, tvojí rodině už jsem se neodvážila vůbec, až dnes. Hrozně moc tě obdivuji, vím, že určitě prožíváš těžké chvíle a myslím, že je prožíváš každý den, ale funguješ, neskončila jsi v blázinci, na drogách, na práškách na alkoholu, máš můj velký obdiv a hlavně velký dík, jelikož od té doby, co se to stalo s Mildou si daleko víc vážím svého manželství, do té doby jsem to brala jako samozřejmost…, to že manžel jde ráno do práce a odpoledne se vrátí, teď už vím, že to samozřejmost to není…doufám,že ti nevadí, že takhle píšu, fakt jsem se několik měsíců odhodlávala, ale nakonec jsem si řekla, že já bych asi byla ráda, kdyby mi někdo psal (i když mám pocit, že o pisatele nemáš nouzi)…přeji moc moc sil a štěstí.Grila z BC (jinak Gábina)

    Vloženo 8. Září, 2010 v 21.57

  21. 21 9. Září, 2010, Zvědavka:

    Diny, vše chce svůj čas a všechno má svůj čas.....jsem ráda, že se vyjasňuje a že je Ti ,,lépe,,

    Vloženo 9. Září, 2010 v 7.51

  22. 22 9. Září, 2010, Martina:

    To je dobře.

    Vloženo 9. Září, 2010 v 7.53

  23. 23 9. Září, 2010, jasmine:

    Ahoj Diny,
    jsem rada, ze to tak citis a ze se Ti ulevilo.
    Proste mit dobrou naladu a rozdavat lidem kolem, co se zrovna citi spatne, svuj nadhled na svet a zkusenosti z Tvych zivotnich stiuaci, to je taky poradne umeni. A nekdo to treba neumi vubec a neprijde mu to divne.
    Proste ten cas leci i kdyz se to zrovna v tu danou spatnou chvili zda strasny blabol.
    Jsi proste takova nase „mala matka Tereza“ :-)
    Jsme radi, ze tu jsi. A treba i pro nas.

    J.

    Vloženo 9. Září, 2010 v 8.41

  24. 24 9. Září, 2010, Martina:

    Milá Diny, zas jsi o kousek blíž se normálně nadechnout – u mne to období prázdnoty, kdy jsem byla jako robotek, trvalo cca rok. Držím pěsti a pusu dětem.

    Vloženo 9. Září, 2010 v 9.57

  25. 25 9. Září, 2010, Iva:

    Diny (Mirko), to je paráda, že se cítíš líp. Přeju pohodové dny.

    Vloženo 9. Září, 2010 v 11.54

  26. 26 9. Září, 2010, Makina:

    Ahoj Diny,
    a já si stejně myslím, že můžeš už dlouho, akorát si to možná neuvědomuješ…

    Vloženo 9. Září, 2010 v 14.17

  27. 27 9. Září, 2010, Edit:

    Ani nevíš Diny ,jak moc mi Tvůj blog pomáhá k uvědomění si mnoha a mnoha věcí!! Díky Tobě vím ,že když má člověk dobré srdíčko,dokáže překonat aj ty nejtěžší překážky a jít dál,neházet flintu do žita a také to, že děti jsou největší dar, který můžeme mít
    Takže zůstaň taková ,jaká si = ÚŽASNÁ

    Vloženo 9. Září, 2010 v 15.35

  28. 28 9. Září, 2010, Dadouch:

    Diny,
    jsi neuvěřitelná ženská a strašně moc Tě obdivuji ...... celou Vaší rodinu … moc Vám držím palce aby už stále bylo jen a jen lépe ..

    Vloženo 9. Září, 2010 v 18.34

  29. 29 9. Září, 2010, arnoldka:

    Diny, empatie je dar, který nemá každý a také není povinnost být empatický. Takže super, že jsi v tomhle smyslu „zase ve hře“, silnější než kdy dřív.

    Vloženo 9. Září, 2010 v 20.54

  30. 30 12. Září, 2010, Meggie:

    Zdravím vás, Diny!
    Aj ja som veľmi rada, že už ste v pohode aspoň nakoľko to ide…
    Čítam váš blog pravidelne, odkedy som naň narazila náhodou pri hľadaní kontaktu na spolužiačku, a musím povedať, že ste skutočne silná žena… Ja by som to, čo sa vám stalo, asi vôbec nerozdýchala… Zaslúžite si, aby ste boli zas v pohode! A čo sa týka prezývok :-) ja som k tej svojej (to je to meno hore :-) inak sa volám Michaela)prišla náhodou minulý rok v septembri po prijatí birmovky, keďže ako birmovné meno som si vybrala meno Mária Magdaléna, a priateľ jednej kamarátky, ktorý je Angličan, to takto skrátil… A ujalo sa, :-) akurát neviem, či by sa ujalo aj v občianskom. :-)
    želám všetko dobré, a v prípade, že budete reagovať, počítam z vašej strany voči mne s tykaním, som totiž len o pár rokov staršia od vašej Zuzky (mám 22)

    Vloženo 12. Září, 2010 v 13.55

  31. 31 12. Září, 2010, DIblik:

    Jahá , změna v OP, fandím Ti!!!Myslím si, a to Tě znám jen virtuálně, že jsi jedna z nejempatičtějších ženských , co znám…

    Vloženo 12. Září, 2010 v 21.43

  32. 32 13. Září, 2010, Nikka:

    To je dobře Diny, že je zase o kousíček líp :-)

    Vloženo 13. Září, 2010 v 19.27

Vložit komentář

nahoru »