Vím, že Bůh by mě nepostavil před něco, co nemůžu zvládnout.
Jen někdy si přeju, aby mi zas až tak nedůvěřoval ...
Vím, že Bůh by mě nepostavil před něco, co nemůžu zvládnout.
Jen někdy si přeju, aby mi zas až tak nedůvěřoval ...
Tak jsem dětem koupila knížku Když dinosaurům někdo umře – myslím, že mě na ní jako první upozornil Martin.
Včera jsme si jí poprvé četli.
Obrázková knížka o rodině dinosaurů přibližuje dětem i dospělým téma života, umírání, smrti – myslím, že poměrně citlivě a věcně zároveň.
Máme za sebou první tři kapitoly:
Co to vlastně je, být živý (to děti asi bavilo nejvíc a Dáda se při povídání hlásil jak ve škole:) )
Proč ale umíráme? Jak se to stane? (Klárka vážně a jako by to měla naučené, tak to působilo … popsala, co se stalo tatínkovi. Myslím, že tu vážnost trošku hrála, snažila se to odvyprávět takovým tónem, který byl až neosobní, jakoby emoce nechtěla moc pustit k sobě… )
Co to znamená, být mrtvý? (tady se zase mírně rozvinula mírná morbidita dětí a možná z rozpaků, možná že to jsou prostě děti – tuhle kapitolu prořehtali, musela jsem se taky přes slzy smát :) ).
Prostě při čtení knížky nebylo jen smutno, i když pak bylo ještě třeba si s Klárkou povídat, protože ona jediná si pak ještě dělala trošku víc starostí a pořád dokola opakovala, že umřít nechce a nejvíc vzpomínala na tatínka.
Kája dělal blbiny, moc text nechápal a hlavně se opičil po Dádovi. Jednu chvíli se všichni se Zuzkou řehtali jak koně, že by člověk fakt nehádal, jaké téma jsme otevřeli ;)
No … jsem zvědavá na pokračování.
v kategorii Denní deníčky | 7 komentářů
| P | Ú | S | Č | P | S | N |
|---|---|---|---|---|---|---|
| « Srp | Říj » | |||||
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | ||
| 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
| 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 |
| 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 |
| 27 | 28 | 29 | 30 | |||