Klárčin blog

About me / O mně

O chromozomech, stavbě a světě , kterému nerozumím ;)

7 Duben 2011

O chromozomech, stavbě a světě , kterému nerozumím ;)

V kategorii Denní deníčky |

Dnešní článek by byl, kdyby už můj podblog existoval, právě tam.

Ještě asi trošku vody v potůčku u naší louky uteče, než se podaří Diny blog zprovoznit, ale jisté věci si prostě komentovat neodpustím, protože musím :)

Náš domeček obouchaný na cihlu dostává v těchto dnech nový kabát. Ze dne na den jsem se domluvila se svým dvorním panem zedníkem, který pracoval vloni uvnitř domu. Ten popadl svého Mata a už čtvrtý den tu vesele staví lešení, míchaj maltu nebo co to je (ač dcera studuje stavební průmyslovku, matce jsou termíny hmot různých barev, odstínů a konzistencí,  vzdá­lené na hony). Prostě to tu stavebně žije a je milo.

Já jen sem tam uvařím kafe a to ještě zapomínám, občas povyprávíme, probereme jak jde život a domeček se ze stydlivé nahoty pomaličku obléká do oranžového kombiné. 

Téma nosím v hlavě už dlouho, ale vyprovokovala mě Missorka poznámkou, že já si jen tak mimochodem dělám fasádu na domku, zatímco kdyby tahle akce probíhala u nich, určitě by se stalo spoustu kalamit (nepřivezli by lešení, nebo písek,nebo oboje, nebo by lešení bylo křivé, nebo by byli nakřivo všichni … prostě :))

Já si uvědomuju a moc dobře, že mám štěstí na lidi. Tuhle partu mám prostě ráda, včetně pana truhláře, topenáře a kdyby to šlo, hromadně si je nasyslím do Pardubic, až bude třeba na budoucím obydlí cokoliv řešit (si nemyslete, dva už mám nasmlouvané, že by jako v případě potřeby všeho zanechali a pro mě i tam pracovali :)) Protože dobré řemeslníky a dobré chlapy vůbec je třeba si co? Hýčkat.

Akorát že obého je zřejmě jako šafránu :)))

Nicméně krom štěstí je úplně jasné, proč tady všem řemeslníkům jde práce od ruky.

Proč tu nejsou kalamity, spory a vládne tu pohoda.

Krom mého instinktu, který je vytříbený a mám opravdu cit na lidi (a neplatí to jen na řemeslníky), je to prostě jednoduché jak facka.

Jsem na to sama a v tomhle případě je to totální výhoda.

Můj muž byl kliďas, flegmatik, výbornej chlap – ale když někdo vstoupil na jeho pozemek nebo do jeho domu!!!, jako by býkovi přistála na hlavě opona rovnou z Národního. Všichni to podle něj s jeho majetkem mysleli špatně!!!, chystali se mu provést to nejhorší co mohli !!! a absolutně nerozuměli své práci !!! ;)

Nikdy nenechal v klidu dělat elektrikáře elektriku, zedníka zedničit a instalatéra montovat trubky, aby se neptal na milion dle mě pitomostí, nekoukal jim z milimetrové vzdálenosti pod ruce a ve výsledku to všechno povyházel, že si to radši udělá sám!! :)

Prostě to dohromady nešlo.

Víc chromozomů s Y v páru na jednom staveništi, z toho když jeden je majitel skvostu, na kterém se pracuje – to nikdy nedělá dobrotu. Oni prostě spolu navzájem soupeří, kdo z koho, a i když absolutně nerozumí o co jde, minimálně mluvit do toho musej.

Nutně to pak skončí tím, že se někdo … víte co … a práce stojí, vrací se zálohy, vyhrožuje se soudem a … konec, finito. Doma dusno, řemeslníci vytočení, nic není hotovo – a ženská brousí hrany a modlí se, ať už proboha tahle příšerná rekonstrukce skončí.

Prostě tím chci říct, že být sama někdy není na škodu ;)  A navíc, co nezvládne člověk, tak ženská spolehlivě ;)

fotografie0165.jpg
Tento článek byl vložen 7. Duben, 2011 v 10.36 a je zařazen v kategorii Denní deníčky. Komentáře k tomuto článku můžete sledovat pomocí RSS 2.0. Můžete jej komentovat, nebo na něj odkazovat z vaší stránky.

23 komentářů k “O chromozomech, stavbě a světě , kterému nerozumím ;)”

  1. 1 7. Duben, 2011, padula:

    Ha – hřebík trefen ne na hlavičku, přímo do čela :-))!
    Máš Diny, recht, něco na tom bude. Taky jsem to tak cítila, když jsem byla sama. Oni se pak ti řemeslníci tak jako víc starají, že, chudák baba sama. Rázem z nich jsou kavalíři, co se potřebují blejskout svým umem. Teda pokud se netrefíme zrovna na nějakého hajdaláka podvodníka.
    Vyfoť pak výsledek, abychom si to užili s tebou.
    Hezky den

    Vloženo 7. Duben, 2011 v 11.28

  2. 2 7. Duben, 2011, mimi_tulipánová:

    Súhlasím do poslednej bodky :-)

    Vloženo 7. Duben, 2011 v 11.30

  3. 3 7. Duben, 2011, Miška:

    Diny,máš recht…a to mám jednoho řemesníka doma :-) a šikovnýho(muže).

    Vloženo 7. Duben, 2011 v 12.22

  4. 4 7. Duben, 2011, Marbulínek:

    Můj manžel je naprosto stejný – nikdo to neumí tak dobře jako on, všichni řemeslníci jsou k ničemu, všechno si musí udělat sám. Tak se u nás všechno vleče a vleče a vleče…

    Vloženo 7. Duben, 2011 v 12.41

  5. 5 7. Duben, 2011, petra:

    amen.

    Vloženo 7. Duben, 2011 v 14.19

  6. 6 7. Duben, 2011, Flyingfrog:

    Sice nemůžu potvrdit u nás pravdivost, můj taťka nikdy nikomu nekecal do práce, o které neměl páru, ale je to krásný článek. A škoda, že nemůžeš opravdu nasyslit šikovné řemeslníky do Pardubic, by se mi kolikrát hodili takoví šikovníci. :-)

    Vloženo 7. Duben, 2011 v 15.03

  7. 7 7. Duben, 2011, Pavla:

    Diny, u nás to je to samé:-DD. Muži to berou … můj dům, můj hrad!!! A je to super, že váš domeček obouchaný na cihlu dostává nový kabátek. Fandím, a díky za ty nové zprávy. Pavla

    Vloženo 7. Duben, 2011 v 16.44

  8. 8 7. Duben, 2011, Radunka:

    Diny, kdybys potřebovala cokoli ohledně nábytku a truhlařiny v Pardubicích, tak jsme tu! Šikovný, spolehlivý, dodržující termíny, cenově rozumný, dokáže poradit, navrhnout praktické řešení, takový je můj muž truhlář a vůbec všeuměl (momentálně přidělávající okapnice a držáky hromosvodů).
    Radka a holky

    Vloženo 7. Duben, 2011 v 19.07

  9. 9 7. Duben, 2011, Jana:

    Zlatučká perníková chalúpka :D
    Dúfam, že budú aj fotky po dokončení. Aj s tou minuloročnou predzáhradkou a chodníkom okolo.
    Musí to tam teraz na jar vyzerať nádherne.

    Vloženo 7. Duben, 2011 v 19.17

  10. 10 7. Duben, 2011, papu:

    chacha, to je dobré :-)
    Co až bude ten nový blog, dozvíme se nějak?

    Vloženo 7. Duben, 2011 v 20.18

  11. 11 7. Duben, 2011, Lada:

    Milá Diny,
    jsem z Chrudimi, tvůj blog čtu víc než rok a jsem bývalá Mildova spolužačka z gymplu, a přesto jsem psala jen jednou…Zároveň znám jednu moc prima ženskou – velkou praktičku – architektku z Pardubic (je mimochodem taky sama s moc dětma a od začátku mi přijde, že máte hodně společného).Ona má taky s řemeslníky hlavně spoustu dobrých zkušeností jako ty a má jich dost, protože s nimi realizovala několik rekonstrukcí bytů či domů v Pardubicích a okolí (včetně našeho bytu)jako architekt a stavbyvedoucí zároveň (vše při mateřské a často s dětmi s sebou). Teď píšu trochu za ni, ale protože ji znám velmi dobře, myslím, že si to snad můžu dovolit – ona by ti byla ochotná v Pardubicích určitě pomoct, pokud bys potřebovala (ať kontakty nebo nápady, a ty ona má dobré).
    Často na vás myslím, obdivuju tvou nezdolnost a vyprošuju pro vás vše dobré. Chtěla jsem reagovat už na článek o ukončení psaní rodinného webu a napsat něco v tom smyslu, že Zuzku obdivuju, že udělala ten krok a zároveň to musí být těžké pro vás obě, ale až teď mě to k psaní nakoplo.
    Úplně sobecky musím napsat, že v tobě mám díky blogu velmi spřízněnou duši – kamarádku na dálku a teď je šance, že se třeba někdy potkáme i ve skutečnosti, mám pocit, že v Chrudimi nebo i v Pardubicích se po nějaké době potkávají stále stejní lidé a nejde se nepotkat…tak se na to budu těšit!!
    Tak přeju pěkné počasí, ať to na fasádě frčí a když bude v budoucnu třeba spolehlivých řemeslníků v Pardubicích, ozvi se!
    Lada

    Vloženo 7. Duben, 2011 v 22.03

  12. 12 8. Duben, 2011, JaniF:

    Jojo:) Dva kohouti na jednom smetišti (říká se to tak, že? :)).. to je u mužů asi všude stejné! Přeji, ať jde domeček zdárně do své nové podoby!!

    Vloženo 8. Duben, 2011 v 7.53

  13. 13 8. Duben, 2011, Mija:

    Diny,..panika tvého muže mi připadá ještě přirozená .., ale co když takovou úchylkou trpí ženská :OOO? Mě posílají preventivně mimo domov. Já to s pokorou přijímám, jsem totiž na ránu :-D.

    Vloženo 8. Duben, 2011 v 18.15

  14. 14 9. Duben, 2011, zdenicek:

    aaaa, prave ses trefila do tydne, kdy uz snad dodelaji fasadu na nasem dome a po 7!!! mesicich sundaji leseni /ano, pochopilas dobre, tu fasadu a zatepleni delaji od rijna/… a to do toho muj manzel fakt vubec nekecal

    mas opravdu neskutecny stesti na lidi a preju ti to, jeste tyhle komplikace do tvyho zivota, to uz fakt mit nemusis :)
    z.

    Vloženo 9. Duben, 2011 v 8.51

  15. 15 9. Duben, 2011, pleasures:

    Milá Diny, :-) ano, u nás je to také obráceně, muž je rád, že práci udělá řemeslník, kterému důvěřuje na můj vkus hodně:-) a i když je pracovitý, je vděčný za to, že práci udělá někdo jiný, a ne on metodou pokus omyl, jak sám říká. A on se vrhne raději na to čemu sám rozumí líp. Ale já jsem ta která nedůvěřuje, přepočítává kalkulace, srovnává firmy atd.Jakmile ale najdeš ty správné chlapy od fochu, vyhrála jsi a těch se drž. Též se nám to podařilo, nakonec:-)

    Vloženo 9. Duben, 2011 v 13.43

  16. 16 9. Duben, 2011, mici:

    Tak já sem asi chlap (sakra.. teď aby se to nedomák ten můj..). Když mi bylo cca 12, naši přistavovali dům kvůli zvětšení mýho pokojíčku.. obkladač obkládal, já přišla ze školy a ptala se, proč tam ty tři dlažky nepasujou do vzoru.. táta u něj stál celou dobu a nevšim si ničeho.
    Když mi bylo o něco víc, předělávaly se balkony na baráku.. jen jsem přišla dom z práce, spráskla sem ruce, zeptala se toho pána, co to dělal, jestli to myslí vážně – když mě ujistil, že jo, seřvala jsem po telefonu jeho šéfa, aby okamžitě přijel a něco s tím laskavě udělal.. nějak mi nevadilo že šéfovi bylo asi tak jednou tolik co mně – zkrátka pohledovou lištu, která mě přímo praští do očí jen co se přiblížím k domu, místo z původních cca 2metrovejch kusů měl udělanou z nějakejch tak max. půlmetrovejch zbytků, a ještě k tomu úžasně nakřivo.. (potěšilo mě že šéf tenkrát fakt přijel, uznal že mám echt a milej zlatej strejc si to předělal..)
    když mi bylo zas o něco víc, předělávala se kuchyň u našich v přízemí.. zase se tam nějak pan dlaždič netrefil do vzoru (proč by mramorování mělo bejt jen v jednom směru, že?), zase jsem mu vysvětlila, že takhle teda fakt ne.. zase u toho byli i naši a neřekli ani popel, teprve až po mý kritice…
    zkrátka barák je můj a když vidím nějakou šumařinu, tak mě to rozčiluje – a fakt se bojím pozvat si sem jen tk nějakýho řemeslníka – nejraděj pokud se najde nějakej šikovnej kamarád, nebo aspoň někdo s doporučením od známýho.. jinak se vždycky hrozně bojim co zas bude

    Vloženo 9. Duben, 2011 v 17.59

  17. 17 10. Duben, 2011, Ála:

    Přesně jak píše Marbulínek. Ty chlapi jsou jak přes kopírák.Můj ještě říká: alespoň se máš pořád na co těšit a nemáš hotový všechno najednou…:)))))

    Vloženo 10. Duben, 2011 v 17.08

  18. 18 11. Duben, 2011, Iva:

    U nás to je podobné a tak dům rekonstruujeme už pár let a pár dalších výživných akcí nás ještě čeká.:)

    Vloženo 11. Duben, 2011 v 15.38

  19. 19 14. Duben, 2011, Pavlína:

    Ahoj, prosim, uz neco napis. Co ja mam u toho kaficka cist ? :o)

    Vloženo 14. Duben, 2011 v 5.29

  20. 20 14. Duben, 2011, Iva:

    Diny, moc všechny zdravím a doufám, že je u vás všecko v pořádku. Taky bych si už ráda něco přečetla.:)

    Vloženo 14. Duben, 2011 v 9.02

  21. 21 14. Duben, 2011, danielice:

    halo halo oveckove, jsi tam? doufam, ze je vse jak ma byt a tesim se na novy pismenka:) opatrujte se, d.

    Vloženo 14. Duben, 2011 v 20.18

  22. 22 14. Duben, 2011, Silvi:

    Už mi chybí Tvé články, Diny. Snad je vše O.K. – už se těším na podblog.

    Vloženo 14. Duben, 2011 v 22.29

  23. 23 29. Červen, 2011, Karen:

    no a fotiek omietnutého domu som sa nedočkala a že sem nakuknem aj 7 x za deň :(

    Vloženo 29. Červen, 2011 v 10.55

Vložit komentář

nahoru »