<!–texy–>Dobrý večer,
již dlouhou dobu čtu Váš blog,je úúúžasný…Ohromně obdivuji to,jak se rvete se vším,co Vás v životě potkalo.
Píšu proto,že sama mám syna trpícího svalovou dystrofií.Je mu 10 let,o jeho nemoci víme od jeho sedmi.Hned v době,kdy jsme se o diagnoze dozvěděli,jsem ho začala připravovat na to,že se ocitne na vozíku.Dnes stále ještě chodí,ale je otázkou času,kdy už ho nožičky přestanou poslouchat úplně.Je to kruté,ale neviděla jsem jinou možnost.Pochopitelně jsem mu neřekla další hrůzy,takže zatím žije pouze v tom,že nebude chodit.Stačí,když se vším ostatním trápíme my,dospělí.Chci,aby ,aspoň v rámci možností, prožil dětství jako téměř normální kluk.
Přeji Vám hodně a hodně sil,vím sama,jak často mi chybí,hlavně,když přes slzy nevidím a musím se tvářit jako že je vše v pořádku…
Krásné,jarní dny…:-)Jitka.

<!–texy–>**Mišelko, tak tomu říkám náhoda:))) Tak to jsem ráda, že jsem paní prodavačku moc “nevyděsila” :)))**

**LenkoK - my s nakladatelkou také máme radost Nejvíc ale jsou stejně vaše komentáře, vaše sdílení, a když čteme, komu konkrétně knížka udělala radost, komu se ji chystáte třeba darovat, komu pomohla v nějaké situaci - to je nad všechna čísla :)**

<!–texy–>Diny, nahlídla jsem do Kosmasu a gratuluju k takovému úžasnému posunutí v žebříčku!!! Moc mě to těší, jen tak dál!!!

<!–texy–>Ahoj Diny.
A díky tomu, že “seš tak ukecaná” já má tvou knížku doma. Byla jsem jako “bezdětná” na nákupech, tak jsem si mohla v klidu prohlídnout i výlohy. A pak jsem ji tam zahlédla (knihkupectví Kosmas v bývalém carefouru v Plzni).
Byla jsem tam asi ve stejný den jako ty. Paní prodavačka nejprve podle názvu nevěděla co chci, ale po nahlédnutí do počítače se rozpovídala o tom, jak tu dnes byla paní autorka. Mluvila o tobě, cos ji všechno pověděla. Mluvila moc hezky, nebylo takové to okecávání jen proto abych si něco koupila. Prostě mi to její povídání bylo strašně příjemný. Měla jsem pocit, že tvoje návštěva na ní hodně zapůsobila.
Diny, díky moc za Devátý dotek. Mišelka

<!–texy–>Nedá mi nereagovat na Mirku, komentář číslo 17.

Chci jen říct, že já k Diny na “návštěvu” chodím už také nějaký ten rok a proto vím, že se tu Diny párkrát ptala, co bychom řekli na knihu.. byla spousta kladných ohlasů s tím, že ano, huráááá.. chceme knížku.. chodíme sem, víme o čem bude a chceme ji, abychom se k Diny a její rodině mohli vracet kdekoliv a kdykoliv, protože pro mě a doufám, že spoustu ostatních je Diny tak trošku něco jako učitelka života.. toho, jak se i z beznaděje dokáže narodit nová naděje.. a jsem ráda, že knížku mám.. a vřele jí každému doporučuji, je úžasná.

Prostě já jsem za ni vděčna. MOC! D.

<!–texy–>Milá Diny, tak jsem šla dnes do našeho úžasného knihkupectví v Moravské Třebové a mám ji doma. Tak si večer pobrečím a pozastavím se nad tím, jak si málo uvědomujeme, že je veliké štěstí, že je-rodinu i ostatní máme ještě doma a máme nervy s věcí, které jsou tak zbytečné a zítra už nemusí být. Děkuju Eva

<!–texy–>Ahoj Diny,

moc ti gratuluji k obrovskému úspěchu!Říkala jsem své mamce o tom,jak jsi úspěšná a statečná po tom,co se Vám stalo a hlavně kolika lidem dáváš naději.Že když se chce,lde žít dál i po takové tragédii,že bolest se časem opravdu otupí a zase se jde začít smát.Tu knihu by si měl podle mě přečíst každý,protože i ten,kdo nezažil takovou ztrátu jako Vaše rodina z ní může hodně čerpat.Ještě jednpu gratuluji a moc to děkuji.Monika

<!–texy–>**Milé čtenářky:)**

**Kniha je zatím na velmi málo místech, však je v distribuci jako takové teprve ani ne deset dní Někde jsou operativní a rychlí, někde tomu pomáhá, když se na knihu ptáte, někde ji tedy mít budou, někde nebudou, knihkupectví jsou soukromá, je na každém majiteli, jaké tituly chce v nabídce mít.**

**Přesto se už u Kosmase zařadila před pár dny mezi Bestsellery (psali jsme na FB) a já jsem strašně moc ráda, že si ji kupují i lidé, kteří o blogu nevěděli, neznají nás tudíž atd. a u nichž nenastane třeba zklamání, jako popisovala Mirka, že články vlastně zná.**

**Já se netajila tím, že knížka vznikla z mého psaného textu tady. Bylo mi to nabídnuto nakladatelstvím Dryada, sama jsem ji vydat neplánovala. A účelem bylo vydat ji tak jak byla napsána, je to deník, je přesně taková, jakou ji chtěli nakladatelé a nakonec i já, mít :)**

**Proto mám radost, že se dostává i mezi lidi blogem nepolíbené, ostatně si myslím, že v to i nakladatelství doufalo :)**

**Děkuju moc za názory, snad se i do ostatních knihkupectví Devátý dotek dostane. Když už byla kniha vydána, jsem moc ráda, když se na ní nebude někde ve skladech prášit :)**

**Krásný víkend:)**

<!–texy–>Milá Diny, blahopřeji k vydané knížce. Já jsem se vydala na průzkum Brnem a knihu jsem objevila v jediném knihkupectví, a to Barvič a Novotný na Masarykově ulici. Jinak např. v Olympii ji nenašli ani v počítači. V knihkupectví jsme měla poměrně dost času, takže jsem se do knihy začetla přímo tam a nakonec ji nekoupila. Je napsaná sice velmi pěkně a dojemně, ale protože patřím ke čtenářkám vašeho blogu, tak kniha je dle mého názoru totožná s články, které jsem četla od roku 2009 tady u vás na blogu. Toto je můj názor, který samozřejmě může být od ostatních čtenářek odlišný.

Přeji Vám i dětem hodně zdraví a úspěchů.

<!–texy–>Tak ve Zlíně bux a Kanzelberger nemají. Ptala jsem se jestli budou mít a prej, že by museli objednat. Tak jsem poděkovala, že si počkám. Tak snad je to trklo.
J.