<!–texy–>No pribinaky obsahuji mleko -> kasein a z toho muze vznikat kasomorfin. No tak rehtajici se osoby u regalu s pribinakama by naopak mohly byt zcela normalni.

<!–texy–>Mirku, tvůj komentář jsem četla na mobilu v Tescu mezi regály u pribináčků a asi nikdo nechápal, proč jsem dostala záchvat smíchu zrovna tam :)) Jinak ano, tou vodou to určitě bude

<!–texy–>Voda funguje jako spojeni. Jeste to zkus venku az bude teplo a prset. Bez plastenky, bez destniku. A pokud to budes zkouset bez satu, tak napis kdy (prijel bych se podivat :D).

<!–texy–>Diny, tohle mi moc chybí, ty tvoje úvahy, myšlenky sepsané tak krásně, jak já prostě své myšlenky napsat neumím. Moc děkuju za tenhle článek, slzu jsem uronila. Ještě nemám odvahu volat do nebe, ale opbčas si představuju úplně stejně, jak tam je s dědou, tetou a pejskem, který už taky není ..

<!–texy–>Jo, jo. Já vím. A vždycky, když si rozpustím unavený, ztěžklý vlasy a zahalí mě spolu s vodou, jenom jí šeptám:
“Ahoj mami. Jen dvě věci. Miluju Tě, to je prvá. Zvládla jsem dnešek, ta je druhá.”

<!–texy–>Diny, taky to dnes zkusím… Potřebuju něco probrat s tátou.

<!–texy–>**Matu, já ti asi nerozumím :))) Devátý dotek jsem opravdu psala já :)))**

<!–texy–>Diny, to je náádhernýý… Moc ti to přeju. Já věřím, že Milda dohlédne i do toho času, kdy už spolu budete cele, navždycky.. Pro něj je to blizoučko.

<!–texy–>Diny, to je tak krásne napísané, že ani neviem, čo povedať. Podľa mňa by tvoja knižka bola rovnako dobre napísaná, aj keby si ju písala ty sama osobne .

<!–texy–>Milá Diny,
mám radost z Tvého úspěchu, i když je mi jasné, že je to mnohdy emocionálně náročné. Máš dar vyprávět příběhy a je dobře, že sis ho nenechala pro sebe. Mnoha lidem to pomáhá.
A ať to trochu odlehčím. Určitě by ses dobře uživila i v reklamě, neboť operátor, o kterém píšeš, by byl vážnou a obávanou konkurencí těm stávajícím. Navíc zkuste si vzít mobil do vany…
Držím Ti palce a těším se na knihu!