Klárčin blog

Mám z knihy Devátý dotek dvě radosti. Lépe řečeno – dva druhy radosti:)

Ta tichá, ta je díky vašim vzkazům. Tady na blogu, nebo v emailech, v soukromých vzkazech nebo těch na Facebooku. Ta tichá se usmívá pro sebe, hřeje u srdce, hladí po tváři. Každé vaše slovo, které souzní s mým, každý váš pocit, který pochopil a ví … nedá se ani popsat, jak moc to pro mě znamená. S ostychem čtu vaše smutky, vaše příběhy, vaši zkušenost se ztrátou někoho, koho jste milovali. S pokorou obdivuju vaši statečnost a sílu (byť ta dvě slova nesnášíte úplně stejně jako já ;) ), v těžkých dobách. 

Tahle radost mě objímá potichu, je lehká a teplá jak letní vánek a doznívá v srdci pomaličku. Hýčkám si ji a děkuju za ní moc.

Ta hlučná, hlasitá radost je jiná. Bouřlivá, je na chvíli, protože za pár hodin může být všechno jinak. Je dítětem okamžiku, je výbuchem emocí, je ventilem, který někdy potřebuju upustit, abych se otřepala. Uvědomila si, že je strašně fajn, ale nesmí dostat zase až moc prostoru :) Čistě z principu, bez té první tiché by totiž vůbec nebyla a prostě se to s ní nesmí moc přehánět.

Ale teď ji cítím a potřebuju vypustit ven :)

Devátý dotek je dnes u Kosmase, knižního distributora, na neskutečném 2. místě v české a slovenské próze :))) A z celé nabídky knih je stále mezi Bestsellery a postoupil z nedávného 52. místa na 32. :) Mám strašnou, velkou, ohromnou radost :) Děkuju !!! Děkuju vám všem moc a moc !!!

Za obě radosti. Za vaši podporu. Za to, že Devátý dotek čtete. Že nad ním přemýšlíte. Že jste … Bez vás by nebylo ani jedné z radostí. Přiznám se ale, že ta první, tichá, by mi chyběla mnohem víc. Přiznám se na druhou stranu, že ta druhá  mě prostě těší taky, snad pro pocit, že tolik lidí bere do rukou mou knihu, že se na ni nikde nepráší, že nebyla napsaná a vydaná zbytečně.  Prostě … hezký den i vám :)