Tamarín

Pondělí, Březen 10, 2014 by Diny

Včera jsem Klárce četla pohádku před spaním z knihy Martiny Drijverové „Tamarín a pomeranč“.

Je o malé opičce, vlastně opičákovi, který žije v ZOO  a zažívá tam různá dobrodružství.

No … dobrodružství – já kolikrát na to citlivé cosi mezi řádky i v nich nejsem vůbec připravená.

Tak jsem Klárince četla o tom, jak si tamarín povídal s papouškem Kakadu o tom, jak vyjádřit city, když z nějakého důvodu neumíme řeč (nebo nemůžeme mluvit). V jejich případě šlo o řeč lidskou a o poděkování a vyjádření přátelství ošetřovateli,  který se o ně v ZOO staral.

Kakadu malému tamarínovi ukázal, že když chceme, umíme přátelství i lásku vyjádřit i beze slov.

Když jsme pohádku dočetli, ještě chviličku jsme si o tom s Klárkou povídali. Já povídala pusou, ona očima. Na psaní na tabulku už neměla večer moc sil. 

Povídala jsem jí, že my lidé si můžeme lásku vyznávat slovy, ale můžeme si jí vyjadřovat také tím, jak se chováme, že si děláme navzájem radost, pomáháme si … a také dotyky. Pohladíme se, dáme si pusu, obejmeme se … Že vím, že ted nemůže mluvit, ale že to vůbec nevadí, protože to že má někoho ráda, umí dát najevo úplně jinak.

Ukázala mi ručičkou, že se mám naklonit blíž k ní. 

A pak jí zvedla pomalu v lokti, na prostředníčku měla přiskřípnutý umělohmotný kolík, kterým se jí měří saturace. 

A tou svou dlaní, teploučkou a křehkou, mě několikrát pohladila po tváři. 

Hladila mě pomaličku, skřipec a její prstíky se mé kůže dotýkaly jemně jako vánek. 

Musela jsem zavřít oči. Možná proto, že jsem se styděla za ty slzy, které jsem v nich cítila.

Možná před tím náporem citů. A také před tím atakem bezmoci, že jí nemůžu od všech těch hadiček odpojit a odnést si ji domů …

Cítila jsem, jak jí ručička slábne. Udržet ji v té poloze a navíc s tou potvorou na prstu … to jí muselo stát spoustu sil.

Přidržela jsem ji a do té teplé mističky utvořené z jejích prstů a dlaně jsem jí dala pusu.

Mezitím jsem rychle mrkala, aby nepoznala, že pláču.

Její čokoládové oči ale věděly v tu chvíli mnohem víc. 

Možná už dávno i to, o čem vlastně byla pohádka …

18 komentářů to “Tamarín”

  1. Absa napsal:

    Klárka je prostě úžasná. I když je momentálně slabá a její doteky jsou jako peříčko, uvnitř se skrývá nepopsatelné odhodlání a obrovská síla a chuť nemoc pokořit…
    Myslím na Vás. <3

  2. Alča napsal:

    Mirko, tak tu sedím a brečím a musím ti říct, že kdybych už vlastně pár let tebe a tvoji rodinu neznala, myslela bych si, že jsem v nějakém filmu. Když si uvědomím, čím si Klárinka už prošla (a on by určitě stačil tento poslední prožitek) a jaká ona je, že nezahořkne, nestěžuje si, ale je ještě schopná dávat ze sebe. I když vlastně, co se divím, když zvážím tvůj život, tak má velký vzor. Překonávat takové těžkosti a být ještě citlivý ke svým blízkým, to je opravdu úžasné a vzácné v této podivné době a u dítěte neuvěřitelné. Tolik Klárce přeju, abys ji už odpojenou opravdu mohla odvézt domů.
    Moc na vás myslím.

  3. Iva napsal:

    Mirko, Klárka je fakt neskutečně silná a jak vám dává najevo lásku je neskutečné. Moc vám všem přeju, ať jste brzy doma všichni pohromadě.

  4. pepigaba napsal:

    Může se v práci brečet???? Jo může…tak tady bulím…
    Jste úžasné obě dvě, držím palce všechny!!!!!!!!!

  5. MarkétaN napsal:

    Dojemné…přála bych si, aby měla Klárka tolik síly, jako je v ní něhy a citu…

  6. Martina napsal:

    Mirko tohle všechno pěkné a sounáležité bude navždy mezi vámi. Nikdo vám to nemůže vzít. Martina

  7. Jste obě úžasné! Už když jsem prvně četl tvou knížku, říkal jsem Markétě, že jsi víc křesťankou, než spousta těch, které znám. Já pevně věřím, že Bůh má s vámi dvěma velké plány! Modlím se za hodně lidí. Ale nikdy jsem se nemodlil tak rád a s takovou vírou, jako za Klárku. Očekávám dobré zprávy a přeju tobě i celé rodince požehnání ve všem, v čem bude třeba! Hlavně se mějte pořád tak rádi!

  8. Hanka napsal:

    Klárka je prostě sluníčko,stále na Vás obě myslím,a vždycky mě pozitivní zpráva uklidní,jen tak dál

  9. P. napsal:

    Čokoládová princezno 🙂 … hodně síly Ti přeju …
    …a zase se mi nějak rosí oči…
    Klárinko, měj se líp a líp…

  10. Petulda napsal:

    Taky tu bulím a pořád na tebe i Klárinku myslím, jste obě neskutečné.
    Petulda

  11. Faf napsal:

    Mám vlhké oči…Moc vám oběma tyhle okamžiky přeji. A zároveň držím palce, ať je stále lépe a lépe.

  12. Klára napsal:

    Ahoj holky,tak tentokrát musím říct,že nebudu trhat partu s většinou a že mi je tedy taky do breku. Ale není to lítostivý pláč,ale slzy dojetí. Ptám se tak sama sebe,kolik znám dětí ve věku Klárky,kteří by byli tak krásně citově založení,tak něžní a nějak se nemůžu dopočítat. stále mám před očima číslo 0,možná 1. Klárka je opravdu neskutečná a že jí posílám pusinku…,berušce jedné maličké…Klára

  13. erika napsal:

    Veľa veľa sily,kladnej energie a sily. Silné osobnosti a silný príbeh a ja verím, že skončí len a len dobre a sa aspoň v takom zdraví ako predtým všetci potešíte návratu domov. Myslím na Vás a aspoň takto posielam veľký kus energie.

  14. Magda/jezinka napsal:

    Jak napsala MarkétkaN…to by bylo síly…
    S těmi meziřádkovými emocemi často bojuji také, i v životě…nějaká věta mi něco připomene…
    Diny, je skvělé, že si čtete. Já čtecí maniak jsem na vás pyšná, mě Kubík ani nevnímá, něco si drmolí a chechtá v tom svým světě, ale mě se nezbaví:-)
    Když ležel kdysi Kuba v nemocnici, četli jsme Radovanovy radovánky – příběh Jak chytal motýly.
    Diny, když ho vezli na sál už lehce „oblblého“, viděl na zdech motýly, no co ten v\yváděl, to se chechtala celá chodba:-))))
    KLÁRKO, jak říkávala moje babička, POSÍLÁME HUDLÁNKA NA ČELO, ať máš spoustu sil a úsměvů. Moc všichni držíme palce a myslíme na Tebe i na maminku.

  15. Dana K. napsal:

    Klárka je moc statečná holčička, moc držím palce!

  16. Kebusa napsal:

    HOlky, posílám pusu, pro obě.

  17. Iva napsal:

    Mirko, vyhlížím dnešní zprávu od vás. Myslím na vás a pořád držím pěsti,ať je léčba úspěšná a Klárince je líp.

  18. janča napsal:

    Diny, moc na Klárku myslím a držím palce, aby bylo zase dobře.

Komentovat