Znamení ?

Čtvrtek, Březen 13, 2014 by Diny

Po včerejší večerní návštěvě u Klárky, která byla tak podobná té dopolední (vysilující zvracení, malátnost, únava a v jejích krásných očích obrovská hora rezignace) – plus jak jsem celou dobu zadržovala svou úzkost, při dívání se na její boj ty známé pocity bezmoci … a pak jsem na parkovišti ve tmě seděla v autě asi půl hodiny a jen brečela… a přála si nikoho nepotkat, nemuset s nikým mluvit a hlavně ať nikdo NEVOLÁ !! …

Doma jsem oblíbala své mužské, šla se pomazlit s chlupáčema a pak si po vaně zalezla do postele a když jsem upadala vyčerpaná po jednom z nejhorších dní do spánku, jsem zaslechla větu z nějaké detektivky, kterou měl F. puštěnou …

Nějaká doktorka se ptala v knihkupectví: „Máte prosím vás nějakou knížku pro děti do nemocnice? Nějakou o statečnosti …“ … a už jsem spala …

V půl jedné v noci jsem se probudila, F. ještě koukal a tak jsem se ho zmateně ptala, jestli náhodou neví, že by existovala nějaká knížka pro děti, když jsou nemocné a pak jsem si řekla, že až budu ve městě, že se někde pozeptám (no net mě teda vůbec nenapadl a doteď jsem nepátrala).

Dnešní ráno bylo hektické, od výpravy kluků do zařízení až po nějaké schůzky a obchůzky a pak jsem po jedenácté přijela do nemocnice. Klárinka měla čerstvě umyté vlásky a vůbec vypadala asi 1000x líp než včera. Zvracení lékaři asi trošku upravili léky, takže to hned bylo znát, že má mnohem víc síly, její oči měly jasně čokoládovou barvu a když mě uviděla, tak se usmála a maličko zvedla ruku na pozdrav 

Celou hodinu jsme si četli , povídali, psali na tabulku. Byla tak krásná … a zase tak komunikativní a já jsem si zakázala se té tracheostomie bát, protože pokud bude muset být, musím jí začít vnímat jako něco, co Klárce pomůže a ne co jí ublíží. Zítra se tomu postavím čelem, všechno si vyslechnu a pokud bude nutné, aby ji Klárka podstoupila, tak když ona ze mě ucítí, že věřím, že to bude dobré, tak to dobré bude.

Napsala mi na tabulku, že si chce číst. Tamarína a … už osmý díl pomeranče, o lachtanech.

Vzala jsem knížku do rukou a říkala jsem Klárce, že jí za chviličku budeme mít přečtenou a co budeme číst potom? Pak mě napadlo, že vlastně v noci jsem slyšela o té knížce – tak jsem jí řekla, že třeba existuje knížka pro děti v nemocnici a že se po ní podívám.

Dívala se mi do očí a v tom to přišlo.

„Klári – a jestli taková knížka neexistuje, tak … co když jí napíšu já? A co když ty bys do ní namalovala obrázky? Maluješ tak nádherně, kytičky, domy, zvířátka a hlavně tvou oblíbenou duhu … co říkáš? Zvládla bys třeba namalovat i bacily, aby se jich děti přestaly bát? Že bychom spolu napsaly, jaké to je v nemocnici, abychom pomohly ostatním dětem se nebát toho, když tu musí být, víš? Hele, a takovej bacil … Zvraceč, ten teda musí být pěkně ošklivej :)))

Kdyby se mohla v tu chvíli smát nahlas, tak se smála:))

A kývala hlavičkou, co jí to hadičky dovolily 😉

Jojojo, napíšeme a namalujeme a taky si jí samy vydáme, tak.

Pověřila jsem Klárku, že od teď, když bude vzhůru, ať pořádně všechno pozoruje, aby to pak mohla doma namalovat. A všechno mi pak říct. Oči jí jezdily kam jen dosáhl její pohled až bylo legrační sledovat, jak najednou jí přišlo důležité všechno obsáhnout.

Jenže … tím to dnešní povídání nekončí.

Začali jsme číst lachtaní povídku.

Ve zkratce: všichni lachtani v ZOO byli náramně šikovní – žonglovali, hráli si s míčem, kruhy, skákali do vody. Jen jeden malý lachtánek byl nešika. Nic mu nešlo a všichni se mu smáli. Tatínek Lachtan se na něj zlobil a malý lachtánek musel pořád trénovat víc než ostatní, ale k ničemu to nebylo … pořád se motal, padal do vody nešikovně a nikdy nic nechytil … Jednou po další nehodě ho tatínek vyhodil na písek a on tam plakal, ploutvičkou si utíral slzičky (to Klárku dostalo, skoro plakala taky, navíc ehm … můj umělecký procítěný přednes se asi také podepsal:))). Opičky tamarínů ho pozorovali z výšky stromu a najednou spatřili, jak lachtánek ploutvičkou maluje do písku nádherné obrázky … kytičky, stromy, slunce a … duhu … Až se tajil dech nad tou krásou …

Celá pohádka končila tím, že ne všichni dokážeme to co druzí, něco nemůžeme nikdy ne proto, že jsme nešikovní, ale že to prostě nejde … ale každý z nás umí něco jiného, za co si zaslouží oooobrovskou pochvalu a uznání … a malý lachtánek od té doby návštěvníkům ZOO nepředváděl žonglování, ale maloval pro ně nádherné obrázky do písku … a všichni mu tleskali a těšili se s ním – a tatínek také uznale zabručel 

To malování … ta duha, zmíněná … pointa celého příběhu … to o čem jsme si s Klárkou povídali předtím (a nakonec i ta věta, která přišla skoro do snu…)

Jestli tohle není jasné znamení, tak už teda nevím 🙂

Přeju krásný den všem, u nás je dnes dobře (jako mohlo by být líp, ale … můžeme hrát jen s těmi kartami, které máme, takže … tak  ).

38 komentářů to “Znamení ?”

  1. Iva napsal:

    Mirko, uff jsem moc ráda, že je dneska líp a určitě už to bude pokračovat v tomhle duchu. Moc na vás dál myslím a držím pěsti. Jste neuvěřitelně silné a statečné.

  2. lenka napsal:

    Držím pěsti a knížku si předem zamlouvám :-). Hlavně, aby v ní bylo těch obrázků moc. .-)

  3. Evásek napsal:

    To je BOMBA! Držím pěstičky dál 🙂 A myslím, že Klárce jsi vlila tolik optimismu do žil, je to super a tohle teď potřebujete obě dvě 🙂 Těším se na knížku 🙂 🙂 🙂

  4. Faf napsal:

    Diny, usmívám se nad tímhle psaním a souhlasím, tohle je TO znamení, že už to bude jen a jen lepší. Dál moc držím palce ať ten směr k lepšímu už zůstane, jste obě velké bojovnice.

  5. Markéta a Luki napsal:

    Diny, krásný nápad s tou knížkou 🙂
    A k té trachči – taky jsme se toho děsně báli, co bude, jak bude, nakonec jediné omezení je šepot ( ale někdo umí s trachčou mluvit pěkně nahlas ) a omezené koupání a plavání ( aby se tam nedostala voda, ale s opatrností jde všechno )Velké plus je možnost odsávání, takže snadné čištění dýchacích cest, což jak říká Luki převyšuje všechna negativa:-)
    Takže držíme palce, ať to dopadne jak dopadne, hlavně ať je líp a Klárka zdravější a zdravější.

    Držte se, holky 🙂

  6. P. napsal:

    Diny, mám velkou radost, že dneska je líp. A že je plán, čokoláda svítí a Klárka byla alespoň chviličku veselá. Jste skvělí, všichni! (A sama tuhle větu nemám ráda, připadá mi hrozně klišé a jak píšeš, můžeme hrát s těmi kartami, které máme …, ale dneska ji myslím mnohem vážněji.. i přes tu bolest a vyčerpání a stres ukazujete ostatním, že to jde. A i když by mohl každý, zdá se mi to čím dál vzácnější, důležitější …)

    Klárinko, mávám Ti a ať je Ti líp a líp!
    Pusu, malířko 🙂

    Péťa 😀

  7. danielice napsal:

    Jeeee holky to jste to s knizkou vymyslely krasne: uz se těším az si v ni budem listovat:-) d.

  8. Ali napsal:

    Holky, to je úžasný nápad! Už se na vaši společnou knížku moc těšíme a určitě si jí hned koupíme.

  9. Bludička napsal:

    Holky jste neuvěřitelný ve schopnosti najít důvěru a smysl. Myslím, že Fénix nebude tak úplně bájnej pták, ale něco hluboce lidskýho a máte to v sobě obě.

  10. MarkétaN napsal:

    Diny, Klárko, klaním se před Vámi – jste skvělé!!!
    Já si dnes stále říkám, proč má Klárka pořád bojovat, proč??? Ale ona to dá 🙂

  11. Petulda napsal:

    Tak dneska se taky usmívám, jste fakt úžasný, holky. Moc na vás myslím a držím palce do dalších dní.
    Petulda

  12. Ja-nca napsal:

    Super, úžasný. Vy jste holky šikovný a určitě to všechno zvládnete – už se moc těším, až bude knížka vydaná – zamlouvám si jeden kousek 🙂
    Jana

  13. Klára napsal:

    Obdivuju Tě, Diny, že dokážeš Klárku vždycky něčím namotivovat, potěšit ji a povzbudit…
    obdivuju Tě, Klárko, že jsi ještě neztratila sílu bojovat. Máš jí v sobě tolik, že by hodně dospělých mohlo jen závidět. Povídám o Tobě své nemocné dcerce, aby byla aspoň zlomkem tak statečná, jako jsi Ty.. Ahooj, Klára

  14. Dana K. napsal:

    Holky, jste skvělé. Držím palce, určitě to obě zvládnete na jedničku. A těším se na knížku a na krásné barevné obrázky v ní :-).
    Dana

  15. Vodnicekebulice napsal:

    🙂 po delší době se opět usmívám…. Bylo krásné to číst a je ještě krásnější vědět, že tohle prostě není jen shoda náhod. Je to opravdické znamení!!! 🙂
    Těším se na vaši knížku, těším se na obrázky, které Klárka namaluje….
    Objímám vás obě na dálku.

  16. Dáša napsal:

    Klárka je úžasná. Opravdové sluníčko. Ať už je jenom líp….. Na knížku se moc těším.

  17. Martina napsal:

    Věřím na znamení a pořád si nějaká hledám.
    Držím Klárince palečky a moc na ni myslím….

  18. hanka napsal:

    Nepsala jsem, jen četla…ale musím. Vy dvě jste Znamení pro všechny lidi.Ty a Tvoje celá rodina. Tvůj postoj ke všemu, co máš za sebou a styl, kterým se pereš. Pročetla jsem celý minulý blog, byla v koutku na křtu, ale neoslovila Tě.Stačilo Tě vidět.Objetí pro vás všechny…každý den čtu a posílám co mi síly stačí. Je jaro a rok koně….bude fajn :-))H.

  19. bintijua napsal:

    Jste úžasné, obě! A moc se těším na knížku. Ať to zítra dopadne co nejlíp, myslím na vás!

  20. Eva napsal:

    Ahoj Diny,doteraz som si len citala,ale a tym kreslenim Klarkinym, som si ista,ze Klarka ma vlastnu fantaziu a urcite by bacila vedela nakreslit dokonale, ale chcela som sa spytat, moja dcera ma doma taku brozurku a tam su tie bacily pokreslene (mala aj samolepky) . Tak ako asi vyzeraju ale tak detsky .tusim maju aj oci a usta . Ak by ste mali zaujem, tak rada poslem mailom oskenovane. Pa a drzte sa.

  21. Lea napsal:

    Huraaa, je lip! Mam radost, jen tak dal, holky!

    Lea

  22. Adéla napsal:

    Diny, Klárko – to už jste zase vy, ty dvě velké bojovnice! U včerejšího příspěvku mi bylo moc smutno, ale někde vzadu v hlavě mi probleskovalo, že kdyby na tu tracheostomii došlo – a já pořád věřím, že třeba nedojde – tak ji přijmete přesně tak, jak jsi to dnes Diny popsala.
    A nápad s knížkou, ten je super! Zase se jdu podívat na sluníčko, které máme od tebe Klárko u nás doma už dlouho, a které jsi malovala, když ti bylo teprve 2,5 roku. Často na něj nevěřícně hledím, to by nezvládla ani naše skoro čtyřletá, natož ten sedmiletý 😉

  23. Jitka napsal:

    Jsem moc ráda, že je Klárce líp a ta kniha, kterou plánujete, je pro ni určitě silná motivace k tomu, aby nabírala sil. Podobná sice existuje, jmenuje se Heč, jdu do nemocnice, ale myslím, že i ta vaše bude určitě zajímavá a důležitá, už jen proto, že se má Klárka na co těšit 🙂 Držím pěsti, ať čteme samé pozitivní zprávy.

  24. Alča napsal:

    Holky, mám dnes z vás takovou radost, s knížkou to je perfektní nápad, dnes jsem se tak potěšila a s takovou obavou jsem šla k počítači. Mirko, ty máš taky dar, takhle dát Klárce náplň k přemýšlení, pro ni je to strašně důležité. Vím, že není ještě vyhráno, ale už se aspoň zase vyjasňuje. Myslím na vás.

  25. Bára napsal:

    Milá Diny a Klárko,
    moc na Vás myslím a nepřestávám doufat a věřit, že vše dobře dopadne. 🙂 Musí!
    Posílám sílu.
    Bára

  26. Pavlína Vítová napsal:

    Mirko, já Vás i Klárku šíleně obdivuji! Jste úžasné obě dvě! Držím palce,ať se beruška rychle uzdraví! Pavlína

  27. sally napsal:

    zase nevím, co napsat….. ale jedno vím, že to „dáte“ – ať je to cokoliv…. 🙂

  28. Jarka napsal:

    Báječné holky, napište a namalujte knížku! Už se na ni těším! Máte víc sil, než jiní u „obyčejného trápení“. Ať se rychle,kočička, uzdraví!

  29. Jandulina napsal:

    Moc se těším na knížečku od Tebe a od Klárky. Dnes na Vás moc myslím a neustále držím pěsti !

  30. ZUzka Ř. napsal:

    To je úžasné. V každé životní situaci, v časech klidných i těžkých dokážeš hledat a najít něco, co Tě táhne a co za to stojí. Tohle je jeden z nejlepších nápadů, mám radost.

    Ty slzy musely ven, je dobře, že jsi měla k tomu prostor.

    Jsem v myšlenkách s Vámi.

    Máme tu zrovna v rámečku obrázek z karet „Cesty k sobě“ – Krok za krokem. Děti vždy něco vyberou nebo taky já, a když je čas, tak to vyměníme.

    Krok za krokem se dostaneš, kamkoli potřebuješ.

    Držte se. Z.

  31. Martina napsal:

    já si to už říkala před pár dny že bude další knížka fakt Mirko. Napadlo mi to a je to tady. Vy dvě nám ještě ukážete. m.

  32. Marcela napsal:

    To je nádherné čtení. Opravdu moc a moc Vám držím palce, jste úžasná Diny a Klárinka také. Tu knížku určitě napište.Moc na Vás myslím a přeji hodně zdraví.M.

  33. lenka napsal:

    Ahoj,holky, když jsem před léty ležela v nemocnici s polámanou páteří a nemohla se ani posadit,tak jsem si říkala,že napíšu deník den po dni, co jsem prožívala a na co myslela. Mě to ale moc nešlo, ale Diny umí krásně psát, Klárka nádherně malovat, takže mám radost, že ten nápad někdo dokončí za mě. Jenom přemýšlím, co k tomu potřebujete – věci na psaní asi máte. Co potřebuje Klárinka ke kreslení – jaký nástroj, CO udrží v ručkách? A ještě jsou tam důležité ty barvy, tak jak to holky teda vymyslíte? Že bych Klárce něco poslala, ať můžete hned začít.
    A té trachči se až tak moc nebojte, je to divné slovo, ale opavdu Klárce může dýchání usnadnit.

  34. Dannab napsal:

    Klárko, Diny, tolik lidí na vás myslí, jste úžasné, hodně sil a štěstí na dnešní důležitý den. Jsem s vámi
    D.

  35. janca napsal:

    Milá Klárko a Diny, už se moc těším na vaší společnou knížku. Klárinko, ty se brzo uzdrav, abys mohla malovat obrázky. Držim palečky a posilámpohlazení a hodně sil i tobě Mirko, abys to zvládla

  36. Kačula napsal:

    Holky statečný,
    moc na Vás pořád myslím a věřím,, že to prostě dopadne tak nějak pokud možno dobře a hlavně nepochybuji, že vy to zvládnete!! Přeji moc sil a jsem ráda, že se tu občas objeví info od Vás. Držte se!!!

  37. Michaela napsal:

    Tomu říkám umění motivovat:) Hodně sil a optimismu přeju!

  38. Masule napsal:

    Čtu tiše…a s pokorou…není co říct, slova psaná nestačí…

Komentář k Martina