Ventilátor

Čtvrtek, Květen 29, 2014 by Diny

Včera jsem se dozvěděla, na ranní návštěvě nemocnice v podstatě jen tak mezi řečí … že Klárka už na řízené plicní ventilaci bude stále.

Pak byla vizita, já čekala ve vestibulu Efka a nepobírala to. Pořád jsem se ujišťovala, že jsem jen panu doktorovi asi špatně rozuměla …

Nerozuměla jsem mu špatně.

Klárka už není schopná dýchat sama.

A nemůže kvůli trvalé ventilaci dostat kanylu s průduchy, tudíž ani nebude moct nikdy mluvit …

Celou další hodinu jsem u Klárčiny postýlky „odžila“ ani nevím jak. Všechno, co jsem se dozvěděla tak nečekaně (je možné, že prostě tohle jsem si opravdu nepřipouštěla a věřila, že půjde jen o noční „nabíjení“ a bude to dobrý???), jsem odsunula v mysli někam hodně hluboko, s Klárkou jsme hráli Svět v kostce (je v tom fakt dobrá, nechápu, jak si může pamatovat barvu čepice jakéhosi hráče, vlajky zemí i hlavní města:)) a pak jsem jí dala oběd … a …

Před nemocnicí mi došlo, že si ještě !! nemůžu dovolit pustit emoce ven, čekalo mě vyzvednout pizzu a jet ke kamarádce na slíbenou návštěvu. Do té pizzerie musím dojet NEUŘVANÁ !!

Nevím, jak jsem to dokázala, bouchala jsem do volantu pravou rukou a syčela si pro sebe: NEBREČ, TEĎ NESMÍŠ JEŠTĚ, AŽ BUDEŠ MÍT TU PIZZU, TAK TEPRVE PAK MŮŽEŠ !!

Už cestou k autu s krabicí v ruce jsem trhla rekord ve vodních srážkách na centimetr čtvereční. Kam se hrabal hustý déšť, který u nás na Plzeňsku řádí už několik dní …

Nevím, jak jsem dojela ke kamarádce, ani co všechno jsem jí říkala nebo neříkala.

Nevím, jak jsem zvládla dojet domů.

Odpoledne jsem na Facebook svým blízkým napsala, že si beru z netu dovolenou.

Večer jsem napsala, že ji ruším.

Stal se totiž zázrak.

Objevila jsem sdružení, které pomáhá rodinám s plicní ventilací a už po asi deseti minutách hovoru s panem Šestákem jsem mu přestala brečet do telefonu – jejich linka první pomoci skutečně funguje !!

Další minuty jsem z jeho slov vysbírala všechnu naději budoucích dní, všechnu víru, že to zvládneme jako jiné rodiny před námi, že život na řízené plicní ventilaci je pořád životem a že Klárka bude pořád moje holčička, která se bude smát pod jabloní a s klukama na zahradě. Že to nebude lehké, ale také to nebude neřešitelné. Že to zvládneme … že si zvykneme … že ventilátor Klárce vrátí energii, vrátí jí chuť korálkovat, vyrábět, nebude pořád unavená, protože si nedokázala sama pro své tělíčko nadýchat tolik kyslíku, kolik bylo třeba.

Pořád se strašně bojím.

Pořád mi to přijde strašně rychlé a neskutečné a nefér a vůbec…

Ale máme se o koho opřít a máme kde hledat pomoc.  

Díky Bohu za www.dechzivota.cz . A za lidi v něm.

 

32 komentářů to “Ventilátor”

  1. Daniela Poulová napsal:

    Mirko, jsem moc ráda za Vás za všechny, že existují lidé, sdružení, kteří pomůžou, když jedinec najednou nevidí cestu, pomůžou jí najít a dát naději do dalších dní! Moc na Tebe, Klárku a vůbec všechny z tvého klanu myslím a modlím se za Vás.

  2. Missorka napsal:

    Ahoj, chtěla jsem ti už dříve poslat toto – http://vary.idnes.cz/katerina-cermakova-zije-s-plicnim-ventilatorem-frs-/vary-zpravy.aspx?c=A131223_2014903_vary-zpravy_pl (možná jsi už četla). Ale nemohla jsem najít správnou chvilku, teď věřím, že je.

    Pusu Klárce.

    Peta

  3. Hanka napsal:

    Diny,děkuji za zprávy.Tvoje vyprávění je dechberoucí,ale vy to ZVLÁDNETE!!!
    Nechci tu situaci vůbec zlehčovat,ale myslím,že tak jak jste se poprali s téháčkem se poperete i s ventilátorem.
    A na tomto blogu i v životě budou stále mraky lidí,kteří Vás nepřestanou obdivovat za zvládání tak těžkých úkolů,kterými procházíte!!!
    Vy to dáte

  4. Matu napsal:

    Diny, ty si neskutočná….. život ti hádže polená pod nohy a ty proste ideš ďalej. Tá sila, nádej, láska, ktoré ťa ženú vpred………nedovolia ti padnúť na dno a nevstať.
    Posielam strááášne moc energie tebe, Klárke a aj celej rodine.

  5. Jarka napsal:

    Držím palce na zvládání této smutné, náročné a vyčerpávající situace. Klárka je bojovnice a jelikož máma vždycky udělá to, co je pro její zlatíčka nejlepší,věřím a přeji Vám abyste našla síly a k tomu zároveň i hodně pevné nervy. Přestože na „toho nahoře“ nevěřím (kdyby byl, nemohl by dopustit tolik bolesti a bezmoci soustředěné většinou jen do společenství bezelstných a hodných lidí), tak budu na vás všechny moc myslet a zapalovat svíčky, aby se podařilo…… Jarka

  6. Marcela napsal:

    moc Vás obdivuji, držím všechny palce a posílám co nejvíc pozitivní energie, jste neskutečná….v tom nejlepším slova smyslu

  7. Petra napsal:

    Držím palce, ať je líp. Musí!!!!!! Je paráda,že takové organizace existují a skutečně pomáhají. Máte můj velký obdiv!!!! Jste maminka s velkým M a Klárka je ta nejstatečnější bojovnice…

  8. Simona napsal:

    Diny,bolí mě z toho srdce,čím si procházíte.Ale věřím,že se Klárčin stav stabilizuje a naučíte se s ventilátorem žít.Život není vůbec jednoduchý.Myslím na Vás,ať je líp.

  9. Radka napsal:

    Moc na vás všechny myslím, soucítím a na dálku objímám. Věřím, že bude zase o trochu líp, i když s přítelem ventilátorem, ale hlavně tím, až bude Klárka zase doma. Nemám ráda věty „ty jsi silná, ty to zvládneš“, kdo ví, kolik síly člověk má a kdy už hrabe na dno. Ale vy se ke všem klackům pod nohama stavíte čelem a tak úžasným způsobem, že mě to hodně bere za srdce. Jste úžasné obě. Vy to dáte.

  10. Iva napsal:

    Diny, vy to zvládnete. Jste neskutečně silní.
    Myslím na vás.

  11. Demi napsal:

    Tak si někdy říkám, když poslouchám řečnit naše poslance, senátory, europoslance, zastupitele nebo takzvané celebrity či jiné, co se považují za elitu naší společnosti, že by se měli jít vycpat. Skutečná elita není vidět, nekouká na národ z barevných časopisů, nepronáší „moudra“ na brífincích, nemele pantem na mítincích, atakdále. Skutečnou elitou je milující máma, doktor, co nehledí na čas a pere se o život svého pacienta, záchranář, co skočí do hořícího domu pro dítě, každý člověk, co umí podat pomocnou ruku.
    Diny, hodně věcí v životě se dá zvládnout, protože to má smysl, a ty už jsi v tom zběhlá. Pokaždé dokazuješ ty i Klárka, jak obrovská je síla lásky. Chodím si z ní sem trošku nabrat, když je mi nanic, a nikdy jí tu neubývá. Věřím, že nejsem jediná.

    Přeju, ať už je Klárka doma a opět se může usmívat.

    • Ivča napsal:

      Přesně to jsem chtěla napsat a neumím tak pěkně … Diny, pro nás všechny zde, jste opravdovou celebritou – ikonou. Ať se děje, co děje, ať Vám osud háže sakra velké klacky pod nohy, vždy se obratem zvednete a jdete dál a ukazujete nám, jak se má žít. Děkujeme.
      Přeji vám, ať jste co nejdřív a co nejdéle zase všichni pospolu doma. 🙂

  12. Péťa napsal:

    Článek mi vehnal slzy do očí, ale poslední řádky mě rozjasnily tak jako včera telefonát alespoň trošku Diny.

    Hrozně moc držím palce.
    Moc, moc, moc ….

  13. Diny napsal:

    Děkuju vám … za sebe, Klárku, celou naši rodinu.

    Jsou to někdy paradoxy v životě … v těch nejtěžších chvílích si připadám nejmilovanější, Klárka mi každý den skrz své zesláblé prstíky a doteky předává takovou spoustu lásky, někdy mám pocit, že se ve vzájemném propojení skoro utopím 🙂

    A kluci jsou v poslední době také neskuteční. Poslední měsíce nebyly lehké, Davídek hlavně ten první měsíc špatně zvládal. Tu velkou změnu, vnímal ten strach.

    Včera jsem svým dětem řekla, jak to bude dál. Zuzce po telefonu, studuje v Brně, klukům v pokojíčku, tak, aby pochopili.

    O ventilátoru, i o tom, že padá možnost „mluvící“ kanyly …

    Reakce Davida: Mami, ale šeptat Klárka může pořád ne? Tak to je dobrý !!!

    Reakce Zuzky v telefonu: Mami, ale šeptat Klárka může pořád ne? Tak to je dobrý !!!

    Miluju ten jejich optimismus 🙂

  14. Radka napsal:

    Diny, a po kom myslíš, že jsou tak báječní :-)?

  15. ajorika napsal:

    Diny,
    jste uzasne, silne. Vy to zvladnete. Drzim palce a myslim na vas i kdyz pisu velmi zridka.
    Tesim se, ze se tu brzo doctu o rozzarene Klarce zase doma.
    Opatrujte se.

  16. Anoli napsal:

    Diny, jen jsem chtela napsat jak je naprosto uzasny, ze nejsi zhroucena, neplaces v pokoji, ty proste hrde a statecne JDES dal. Dokonce jsem zaznamela male pousmani v poskednim komentari!!! Deti maji ohromny stesti, ze TE maji a ty, ze mas JE. Verim, ze s vasim pristupem k veci pujde vse. Hrozne to obdivuji!!! Ilona

  17. Michaela napsal:

    Držte se! Kéž by se o všech podpůrných sdruženích vědělo víc.. Myslím na vás, ať se s ventilátorem dokážete co nejdříve sžít.

  18. Ilisek napsal:

    Diny,
    přestože nepíši, stále vás mám v mysli a přeji, aby se naplnilo to, co nejvíc potřebujete. Ilísek

  19. barban napsal:

    Diny,

    myslím na Vás, Klárce držím pěstičky – je šikulka, jistě to zvládne, sluníčko zas jistě vykoukne zpoza mraků <3 <3 <3

    Bára a Kristýnka

  20. Alča napsal:

    Mirko, líbí se mi zápis Demi, za tím stojím. Ale ten pilíř doma jsi ty. Vždyť ten tvůj dnešní zápis člověku rve srdce a ty skončíš tak optimisticky, že naleješ sílu nám všem, kteří si neumí představit život s ventilátorem a kteří tolik Klárce přejí to nejlepší, co jen jde. Proto i tvoje děti umí to, co jsi jim předala, podepřít tě, i když uvnitř jim určitě není lehce. A Klárinka se proto dokáže vyrovnávat s tolika nepříjemnostmi. Jste obdivuhodní,všichni. Moc vás zdravím.

  21. Marketa napsal:

    Zase bude dobře:-) !

  22. olga napsal:

    Myslím na vás na všechny. Moc.

  23. Rozmarýnka napsal:

    Diny, myslím na vás.

  24. Sambesi napsal:

    Panebože, to se mi ulevilo, že aspoň šeptat Klárka může. Taky mi po přečtení článku vyvstala nejdřív tahle otázka. Je tak dobře, že se lidi druží a pomáhají si v těžkých situacích, jako je život s ventilátorem, že nemusíš v tomhle poprvé prošlapávat cestu a cítit se jak jediná vyloučená a postižená na celé zeměkouli. Aspoň to. Je vás víc, nebudete se bát vlka nic. A když se nebudeš bát, předáš i víc síly dětem. (A zní to, že i Klárka už je na tom psychicky zase líp, miláček malý, to je moc dobře.)
    Kéž jde všechno v rámci možností hladce. Myslím na vás.

  25. Misa Ch napsal:

    Diny,moc na vas myslime!

  26. Magda/Jezinka napsal:

    Teď se ve mě snad všechno sevřelo…
    Může být šepot křikem andělů?
    Dinuš, vím, že řeším nesrovnatelné, ale kolikrát zařizuji vše co je třeba, než jdu pro syna, kdy se dozvídám, co mu kdo dělal, jak on to řešil neřešil se svým auti myšlením a vracím se uřvaná, že nemůžu mezi lidi…
    ale pořád je to PRD proti vám…
    Sakra, tak malá princezna a tolik svinstva…omlouvám se, omlouvám se…kéž by se veškerý řev dal utišit a ten Klárčin šepot byl slyšet. To MAMI pak má nepopsatelnou cenu……….Diny, posíláme Klárce obrovské objetí…dochází mi slušná slova

  27. Eva napsal:

    Ahoj Diny,
    je mi moc líto čím procházíte. Je super že i v tak příšerné situaci se vám podařilo nalézt pomocnou ruku, moc to potřebujete a moc vám to přeji. Přeji ať si Klárka ještě co nejdéle může užívat života, pokud možno doma, ne v jen nemocnici. Obdivuji Tě již dlouho, neumím si představit že bych něco takového zvládala tak dobře jako Ty. Sice člověk když musí, tak musí, ale tím to není snazší.
    Eva

  28. Hanka napsal:

    Diny,
    moc,moc na vás všecky myslím!Jste stateční!

  29. Dandis napsal:

    Diny,

    jak se vám daří ? Hodně myslím na Klárku i na tebe.

    Ani nevím co napsat … posílám všechno sílu co mám. Držte se.

Komentář k Diny