Klárčin blog

jsem dneska četla jeden blog. Jeden článek na jednom blogu. Díky Lucce, která nám na něj dala odkaz. 

Na ten článek, na to zamyšlení, myslím skoro celý den… Je to smutný, je to pravdivý, Petu mi svými slovy otevřela místa v mém srdci, o kterých jsem myslela, doufala, věřila, že zůstanou zavřená?

Asi to tak být nemá, asi je dobře, že se někomu podařilo, i když nevědomky, způsobit co způsobil. 

Dědo, udělám všechno proto, abych tě viděla. Já vím, že mě nepoznáš, já vím, že to už dávno nejsi ty, vím, že budu brečet, že to bude těžký. Ale celé mé dětství jsi mi byl milovaným dědečkem. Nemám právo se vymlouvat na cokoliv. 

I když ty asi vůbec nebudeš vědět, že u tebe budu sedět, já to vědět budu.

Petu – děkuju ti. 

Tak tuhle básničku jsem dostala k narozeninám od Makýš – nemůžu si jí nechat pro sebe, na to je moc krásná … i když trošku smutná, pravdivá, a tak vůbec, jakoby mě Markét nějak dobře znala ;)

 ............­.............

Mám dvakrát osmnáct

a líto mi to není

Můj život, vítězství i prohry,

to se jen těžko mění.

.....

Mám dvakrát osmnáct

a nechci slavobrány.

Žiju tam, kde se můžu smát

i kde si lížu rány.

..... 

Mám dvakrát osmnáct

a fakt bych neměnila.

I když mi osud nadělil

nejen to, o čem jsem snila.

..... 

Mám dvakrát osmnáct

a touhu jenom jednu.

Prosím, ať to čeho se bojím

zůstane navždy v nedohlednu…

Teplá noc

Se opírala

Do okenních parapetů

.............­...........

A já právě

Chystala se

Skolit svojí třetí metu

.............­........... 

Vytoužená

Od počátku

Od početí

Od začátku

.............­........... 

Milovaná

Neskutečně

Dívala bych se snad věčně …

.............­........... 

Holčičko má

Miluju tě …

.............­........... 

Dnes v noci se

Jiná máma

Než ta předtím

Cítí sama

.............­........... 

I když kousek od ní spíš

.............­........... 

Někdy je to těžký, víš …

.............­........... 

Teplá noc

Ti potí vlásky

Narozená

Z obří lásky …

.............­.............­......

.............­.............­......

PS: Chtěla jsem k narozeninám napsat Klárce deníček. Jenže tak nějak vyplynula spíš ta básnička … a TADY si můžete se mnou zavzpomínat na její narození, tenkrát jsem ještě „bydlela“ na emiminu :) 

Tuhle básničku včera napsala Bludička pro Klárku a pro mě. Píše krásně, to já vím, i my ostatní, kdo jí známe. Ale tahle báseň je něčím jiná.

Nepochopím, že někdo, kdo nemá ten osobní prožitek, dokáže tak popsat, jak to cítím. Nepochopím, kolik empatie ten člověk má a jak velkou má duši…

Bludičko, děkuju. A odemykám tedy veřejně i článek (Možná), který tě k napsání vedl, aby to bylo kompletní. Tvou básničku nemůžu zamknout, ta tu musí být i pro maminky nemocných dětí, které neznám, kvůli té naději. Pro lidi, které nemají heslo, protože ona nemůže být zamčená..

.............­............

Já jsem velká

Ty jsi malá

a přeces mi sílu dala

prosím Boha

prosím nebe

potřebuju navždy Tebe

život křehký jako vlásek

přitom letu podobá se

srdcem cítím jeho hloubku

srdcem cítím jeho krásu

oči ty máš plné jasu,

plné chuti, plné touhy

stači jeden pohled pouhý

na Tvé křehké tělo víly

na Tvou duši plnou síly

na duši kde zázrak tkví

Tvoje srdce

srdce Lví

holčičko má

děkuji Ti

já jsem velká

Ty jsi malá

a přeces mi víru dala

život mine nemine

neopustím nikdy Tebe

neopustíš nikdy mne

holčičko má děkuji Ti

že smím Tebe doprovázet

na Tvé cestě

Dnes už vím…

TADY je Mattieho Stepanka původní básnička (On Being a Champion). Pokusila jsem se jí volně zbásnit. Zuzka mi jí přeložila a pak mi vynadala, že jsem mu to zkazila, takže trvalo pár dní, než jsem sebrala odvahu jí na blog přece jen dát.

Představit si Mattieho, že se na někoho zlobí, mi po prolistování jeho stránek (i když s mou neangličtinou ehm ehm), prostě nejde…  Takže jsem se snažila jak to šlo, nikdy jsem to nedělala… kdyby ses Mattie náhodou zlobil, odpusť mi. A já ti v některém z dalších článků na oplátku napíšu, jak moc jsi mně ty a Morgan pomohli v těchto dnech…

Mattiemu bylo v době, kdy báseň napsal, devět let.

Šampionem být

Šampionem být

A stát si hrdinně

Nevzdat se v žádné

Kruté hodině

I když cesta kostrbatá může být

Nevzdat se a za svým cílem jít

.............­.............­.............­..

Šampion je jeden z týmu

Z týmu vítězství

Šampion překoná výzvu

A věří ve štěstí

I když si slzy cestou stírá

Provází ho víra.

.............­.............­.............­..

Šampion se umí smát

Má v duši naději

Hraje hru, kde pravidla

Se často ztrácejí

Protože ta hra má jméno Život

Právě proto, že ta hra je sám Život.

.............­.............­.............­..

Vítězem může být každý z nás.

Když žijeme pro vítězství.

Když jsme součástí týmu.

Když neztrácíme naději.

Na život.