Klárčin blog

Když kočičky spolu spinkají :)

Hledala jsem v šuplíku nějaké dokumenty a našla ho.

Loňský dopis Ježíškovi od mého muže.

Už tu někde vyfocený je … ale já musím znovu, protože ty emoce u toho čtení jsou zase jiné.

On byl prostě úžasnej.

Napořád si tenhle jeho poslední dopis Ježíškovi napsaný do letáku Tesca schovám.

Protože je o něm.

Je to zvláštní. Při prohlížení toho letáku s dopisem se směju a brečím a nevím co víc. 

Mmch – pivu nikdy moc nedal ;)

Co to ty děti provádějí ? ;)

Vyluštění s doličnou fotografií zítra ráno ;) 

.............­.............­..

Tamtadá tradá :) Škrábání zádíček je za tím vším ;)

PS: Davídka už samostatně nemám, prostě už se nechtěl fotit (na první fotce se teda i Klárka tváří hooodně nešťastně, ale ono je všechny nějak namotivovat, dát do kupy aby se fotka a výrazy tváří povedly, to je prostě při našem počtu téměř nemožný úkol … i tak se myslím Ibu povedly krásné fotky a mé první se všema dětma pohromadě :) ) Fotky jsou rozklikávací. 

květen 2007

Prvorozená: „Ty joooo, mamiiiii, to si děláš snad legraci neeee … ty už si zase těhotná ????“

září 2007

Prvorozená: „Karel? To nemyslíte vážně, že ne, tak strašný jméno mu přece nemůžete dát !!!!“

únor 2008

Prvorozená: „Nooo … docela se na něj to jméno hodí, hmmm … jo, je docela hezkej … ale mami, jako už konec jo, já už dalšího sourozence nechci !!“ 

září 2010

no comment :)

… aneb vlastní Davídkova tvorba, píseň Nanuk - Klárka se přidává se svým občasným barytonem zpovzdálí a náš božský Kája skromně ustupuje do pozadí, a občas se pěveckému výkonu svých sourozenců hlasitě řehtá :

http://www.youtube.com/watch?…

Větší článek o krásné čtyřdenní dovolené na Jižní Moravě s mýma holčinama chystám, jen potřebuju trošku víc času. 

Ale tyhle dvě černobílé fotky sem musím dát hned. Ještě ani nevisí všechno vyprané prádlo, ještě ani není dovybalený poslední batoh, ale nemůžu si pomoct.

Mám dvě krásné dcery. Jednu krásnější než druhou. A nejen vzhledem:) I když jsem jejich máma, tak vím, pozoruju to, že nejsou sluníčky jen pro mě. Umí rozesmát lidi kolem, umí potěšit, umí dávat i kousek sebe. 

Holky, děkuju vám za ty krásný dny, bylo mi s váma moc prima:)

Máma

A tady po delší době fotka samotné bloggerky ;) Tedy tak trošku maskované, prostě já očima Zuzky :)

V pátek jsme s dětmi byli pozvaní na akci firmy OttoBock do Zruče u Plzně – máme od nich Velkej Novej (elektrický vozík, Klárka byla svého času nejmladší prtě v republice, které na něm jezdí – možná stále je) a troufám si říct, že s některými zaměstnanci nás nepojí jen čistě formální vztahy :)

Pozvánka byla na grilování a prý bude i nějaké překvapení:)

Přijeli jsme ve dvě hodiny, musela jsem dát děti spát dřív, Kájík nevyspanej rovná se prudící – no prostě chlap, asi komentovat netřeba ;) a až kolem sedmé jsme jeli domů. 

Musím říct, že tak jako tam jsem se nezasmála už hodně dlouho:)

Bylo to prostě perfektní.

V podstatě to bylo setkání zaměstnanců, jejich rodinných příslušníků a přátel této firmy a když odmyslím skvělé jídlo a charismatického barmana, který uměl absolutně bezkonkurenční nealko koktejly :) – absolutně mě dostala atmosféra a hlavně perfektně vymyšlená Ottolympiáda, při které se bavili jak děti, tak dospělí :) Nevím možná ani, kdo víc :))

Dnes to tu prostě zahltím fotkama, nedá se jinak. Zdaleka to nevystihne, jak moc to bylo prima a jak moc jsme si to užili, ale aspoň se pokusím:)

A DĚKUJU JEŠTĚ JEDNOU MOC ZA POZVÁNÍ, DĚKUJU ZA SEBE I DĚTI A JSEM MOC RÁDA, ŽE JSME JEDNO PÁTEČNÍ ODPOLEDNE MOHLI STRÁVIT V TAK MILÉM PROSTŘEDÍ :)

Klárka srkající :)

Skákací hrad a nafukovací skluzavka – kluci se vyřádili:) 

Druhá soutěžní disciplína Ottolympiády – první pomoc raněným aneb Davča omotaný toaletním papírem, Klárka taky pomáhá :) 

Vozíky všude kam se podíváš 

Nesu botičky

Poslední disciplína aneb – získat výhody ještě neznamená vyhrát a ani zúčastnit se :))

(Klárka jako jediná ze závodníků měla povolený električák a také dostala oproti soupeřům pěkný náskok. Nicméně START jí tak vystresoval, že se nehnula ani o píď z místa, prostě se šprajcla… a tak nakonec družstvo žlutých, kde soutěžily i mé děti, skončilo na pěkné téměř jakoby úplně posledním místě :)) 

Nicméně nechala se po pár minutách zlákat slalomem a tady jsou na fotce všechny mé děti motorizované ;) nebo mechanizované spíš? :))

A zmrzlinová medaile princeznu stejně neminula :)

PS: Bylo to opravdu super a nejvíc asi všechny rozesmála soutěž na električáku, kde bylo záměrně otočené řízení – místo doprava jste jeli doleva a obráceně. Závodníci ovšem nic netušili, minimálně tedy první závodnice a ani další si s tím tak nějak nedokázali moc poradit :))  Klárka to ovšem uzavřela, dívala se chvíli na zmítající se postavy na vozících, každý jak jel jinam než čekal, tak reflexivně škubal joystikem a tím byl pohyb na vozíku velmi skákavý a neočekávaný – a lakonicky to okomentovala: Můj vozík je lepší !!  - a elegantně poodjela od zmítačů stranou :)) 

Klárka miluje cákání v bazénu a krásně se snaží ve vodě hýbat nožičkama. Dělá, jakože chodí a já pro změnu dělám, že z toho úžasem omdlím :) 

Emmett nám rozkousal jeden kruh, vytáhl ho z bazénu. Naštěstí jedna kamarádka sousedka má dva po dětech, v obchodech je totiž vůbec neměly (Klárka potřebuje ten s těma držátkama na nožičky, jako pro miminka), asi vyprodáno nebo co … a tak nás zachránila :) 

Jako léto máme krásný, ale to horko by teda už mohlo maličko polevit …