Klárčin blog

Davídek miluje tiramisu a medovník.

A tiramisu jsem mu už, pravda, dlouho neudělala.

Kdy jindy, než zítra, je ta pravá chvíle na oslavu. 

Prostě tiramisu po česku ;)

Kdyby měl někdo chuť ho také udělat, je to rychlý, výborný a je akorát potřeba ho nechat přes noc uležet. A recept je TADY.

Davídek tu skákal nadšením, brouček můj. 

Možná bych měla dnešní Klárčinu „školku“ prožívat víc. Je mladší … je to jiné … já nevím. Ale když porovnám své pocity, tak mnohem víc jsem rozhozená z Davídkovo nástupu do školy.  Možná proto, že to byla plánovaná akce, tolikrát s Mildou probíraná. Možná proto, že o stacionáři jsme „jen“ mluvili a nebylo jisté, jestli do něj bude Klárka chodit. Ale škola … Davídkovo první den ve škole … ten den si chtěl můj muž vzít dovolenou. 

On si jí krom klasické letní vybíral strašně málo, neměl rád vykolejení z běžných činností, já jsem si kolikrát z něj dělala legraci, že co nemá zapsáno v Outlooku se ani nemůže stát …

Ale zítra, zítra by s námi šel. 

Je mi líto a nevím, jak ustojím to, že ostatní děti tam tatínky mít budou. No … musím. Je pravda, že některé maminky jsou rozvedené a taky tam třeba tatínek nebude … to je panečku super útěcha  ;)

Davča to zvládne, to vím. Neskutečně se těší a je to chytrej, zlatej kluk. Je to syn skvělého chlapa, tak to by bylo, aby to nezvládl.

No a ono možná … mi na nějaké probírání se city ani nezbyde čas. Jdeme tam všichni kromě Zuzky, ta musí do své školy a v té Davídkovo škole je spoustu schodů a to jsem zvědavá, jak se tam s vozíčkem proboxujem a Kájíka za ruku …  Takže já se tu možná zbytečně dojímám, jak to budu zvládat  a přitom budu ráda, když nějak vyfuníme do třídy, tam si poslechneme paní učitelku, sotva stihnu udělat pár fotek a zase nějak tu svou bandu dopravit dolů a domů :))

Prostě, asi bych se měla už konečně naučit, že dívat se dopředu, že něco bude černé, smutné, já nevím jaké – je nesmysl. Protože obvykle je všechno nakonec úplně jinak.

Ale to tiramisu, to se mi doufám, povedlo a odpoledne všichni toho našeho prvňáčka pořádně oslavíme :)

Přeju zítra šťastné vykročení vám všem, koho cesta do školek a škol čeká :) 

Klárka moc chtěla hned od rána něco vařit.

Tak jsme vytáhla formu a pustili jsme se spolu do beránka. Přemýšlela jsem, z jakého těsta, jestli od Lulu nebo najdu něco nového na netu … a nakonec je tu recept od Missorky, prý je vynikající, tak uvidíme :)

250 gramů hladké mouky

200 gramů cukru krupice

4 vejce

1 prášek do pečiva

1/2 skleničky oleje

1/2 skleničky vody

...............

Nejdřív Klárka smíchala mouku s práškem do pečiva (a já jsem ještě přidala Voňavé koření s vanilkou od Antonína – tím se nic nezkazí ;) ).

Pak jsme ušlehali sníh.

Ze žloutků a cukru pěnu, přidali olej …

A pak postupně zamíchat do sebe, nezapomenout přidat vodu.

Vznikne krásně bublinkaté lité těsto.

Formičku beránka Klárka vymazala, pak jsme jí spojili. 

Dali jsme kousek těsta do misky a obarvili kakaem, naše ovečky mají přece taky tmavší hlavičky :)

Pečema cca 35 minut na 160 stupňů (z množství těsta výš uvedeného máme dva beránky, naše forma je menší).

Teď čekáme, až beránek vychladne, abychom ho mohli vyklopit. Držte palce :) 

Tak beránek je už hotový, z druhé strany se mu maličko odloupnul bok, tak už se do něj Klárka pustila, aby to nebylo vidět :))

Už před časem jsem tu vychvalovala tymiánový krém od firmy Just a pak i jejich koupelovou směs, sprej Eucasol i další věci – a docela jsem si hrála s myšlenkou, že bych výrobky této firmy prodávala.

Jenže – nechci si kvůli tomu ani v budoucnu pořizovat živnosťák, nemám čas jezdit na školení a nutně bych to prostě nedělala na sto procent. Tak mě napadlo, že tu práci na někoho přehodím, na někoho koho mám blízko, komu to může pomoct si třeba něco přivydělat a u koho si pak můžu spolehlivě objednávat a tak vůbec:) Prostě jsem svou nejlepší kamarádku Jarušku ukecala, nedá se to nazvat jinak:))

A sotva jí přišel první balík, už jsem k ní zaběhla na kafe a nechala si ukazovat věci, které jsem ještě nikdy neviděla, natož vyzkoušela – a v tom přede mně postavila česnekové koření.  

Nemohla jsem odolat.

A tak jsem dnes uvařila naše kuřecí řízky obráceně - fotorecept na BC je TADY – s právě tímto kořením – a jako opravdu dobrota!!!:)

Kvalita druhé fotky je asi víc než zřejmá (a co teprv když jí rozkliknete) – to ne můj foťák ;) Kdo fotil a proč a tak… to se dozvíte večer v Projektovém článku ;)

Každopádně k Justu a výrobkům této firmy a firmy Nahrin (která pod Just spadá) se ještě určitě vrátím a Jarušce tu moc ráda udělám reklamu. Protože jsem od některých z vás dostávala emaily, už kvůli tymiánové masti nebo Eucasolu, jak jsem tu o něm tuhle psala, tak rovnou sem do textu dám přímo email na Jarušku a kdokoliv bude potřebovat cokoliv, zeptat se, objednat … můžete přímo u ní: j.cernikova@volny.cz   :) 

Tak recept na koláč je TADY - a záměrně jsem v názvu vynechala to BÁJEČNÝ, aby to zase někoho nesvádělo k úplně jiným představám, že Lucko ;)))

Tak už je únor za námi:)

První den prvního jarního měsíce se musí oslavit:) A tak jsem vymyslela tenhle jednoduchý recept, ale je potřeba mít koření pěti vůní (mají v každém Globusu a už jsem tu sem jeden recept s ním dávala:)) Jinak si připravíme už jen pár věcí a dobrota je za deset minut hotová:) 

Ingredience:

krůtí nebo kuřecí prsní řízky (přiměřeně;) )

trošku soli, sojová omáčka, olej

smetana

koření pěti vůní

brusinky

Postup: 

Maso nakrájíme na menší kousky (vařila jsem z půl kila), nudličky, osolíme – maličko zakápneme olejem. Přidáme koření. Přiměřeně ;) Asi tak jednu kávovou lžičku. 

Na rozpálené pánvi orestujeme asi tři minuty maso a pak kápneme trošku sojovky. Po další asi minutě podlejeme smetanou. 

Ještě asi dvě minuty smažíme, sem tam obrátíme a je hotovo:)

Podáváme třeba s hranolkama a brusinkama. Určitě by to bylo moc dobré i s brkaší :) 

PS: Fotorecept včerně fotek z postupu (ale je tak jednoduchý, že ani nevím, jestli je třeba), bude na BC až najdu kabel od druhého foťáku ;) 

Jen fotka, takový obyčejný  nápad, mandličky, mandlové lupínky  a bílá poleva. Není to barevně nic moc, ale fčelky snad poznat jsou:)))

Jinak ze dvou medovníků, které včera ráno ještě byly v lednici, mám v lednici momentálně dva řezy:)) Já říkala, že jich mám udělat deset, a to se na jedny sousedy nedostalo, se dvěma za nimi nesmím, to je moc málo ;)

Alespoň o těsto se podělím – je to starý recept Missorčiny babičky a lepší neznám. S těstem se krásně pracuje, nemusíte vynaložit moc námahy při míchání, na pekárnu můžete fakt zapomenout, vaše ruce to hravě zvládnou.

Na vykynutí používám trik s mikrovlnkou – krátce jí zahřeju a pak dám těsto kynout do ní (už vypnuté) normálně posypané hl. moukou a přikryté utěrkou.

Kvásek určitě už umíte – kdyžtak připomínám: kostku droždí do misky (nesmí být studená), lžičku cukru, lžíci teplého mléka – smícháme a necháme v teple vykynout.

Při míchání těsta pozor, aby kvásek nepřišel na tu špetku soli, co se dává do mouky. Aby vejce nebyla studená, aby mléko bylo teplé … pozor na průvan, to všechno může kynutí zkazit.

Tak a tady jsou už potřebné přísady na dvě menší nebo na jednu obří vánočku :

- 1 kg polohrubé mouky

- 1/2 litru teplého mléka

- 1 droždí

- 2–3 žloutky

- 15 dkg moučkového cukru

- 15 dkg másla

- špetka soli

- rozinky, mandle dle chuti (já ještě přidávám trošku muškátového oříšku, strouhanou kůru a lžíci vanilkového cukru) 

Postup:

Než vzejde kvásek, připravíme si mouku (ti poctiví můžou prosít;) ) a do ní zamícháme špetku soli.  Ohřejeme mléko s máslem, máslo se může klidně rozpustit. Přidáme žloutky (pokud jsou studené z lednice, klidně předtím ponoříme do toho teplého mléka). Přidáme ostatní přísady.

Těsto promícháme vařečkou, krásně se pojí. Nakonec posypeme moukou a dáme kynout tak na hodinku (po půl hodině propracujeme).

Těsto po vykynutí rozdělíme na dva díly a z každého uděláme devět bochánků. Fotonávod třeba zde:

http://ukocurka.blogspot.com/…vanocka.html

Potřeme bílkem a pečeme asi 30 minut na 170 stupňů. Jo a ještě nezapomínejte na ty špejle, jsou hodně důležité, aby vánočka nesjela . Viz foto.  

Tak dobrou chuť. Příští rok se polepším a nafotím sama :)

(Takhle krásně se vánočka povedla uplést Peg, když byla minulý týden u nás :) )    

Tak ufff, konečně jsem měla čas a naházela dva nové fotorecepty na BC. 

Tak tady jsou dobrůtky:)

Kuřátko na másle a na rozmarýnu s citronem  

A pak buchta dlouhá jako metro ;)

Nikdy jsem jí neviděla péct, znám jen slovní popis a ochutnala jsem jí u Lucčiny maminky (ta měla myslím i snad dva druhy krémů, no ňamka), a tak není přesně jak by měla být, řezy jsem dělala rovné. To na vysvětlenou, že v jiném podání vypadá asi krapet jinak (ale střídavá chuť piškotového, kakaového a oříškového těsta je natuty stejná :))) 

Receptík bude, jak budu stíhat, na BC (snad ještě dnes večer :) ).

Jen že je fakt výborný, lehoučký, a představte si, fakt voní i chutná po citronech :))

Tak recept už visí TADY !!!!

Tenhle recept visí na BC už dlouho. Dneska jsem ho maličko obměnila – přidala jsem strouhanou mrkev ;)

Rozpečený hermelín s jablky a brusinkovou omáčkou je původně z dílny Jany Florentýny Zatloukalové – po prázdninové pauze její stránky Bistro Florentýna opět žijí, tak když se budete chtít inspirovat, můžu jen doporučit :)

A tuhle dobrůtku rozhodně taky!!! :) 

PS: Víte, že bez Flo a kouzelníka Merlina, který ji i mě věrně doprovází ;) by nebyl Klárčin blog takový, jaký je? Jsem moc ráda, že se naše cesty zkřížily a i když s Janou nejsem zdaleka tak v kontaktu, jako v době, kdy jsem psala pro Bistro, tak jí vděčím za moc … A Merlinovi pořáááád – divím se, že mě ještě nehodil na ajsku do ignorace ;)))