Pero
Pátek, 17 ledna, 2014 by Diny
Klárka jako první ve třídě dostala povoleno psát perem 🙂
Má tak krásné písmo a je tak pečlivá, že i přes únavu a slabé ručičky jsou její sešity opravdu výstavní 🙂
Někdy ale i to vysněné pero střídá s pastelkami nebo tužkou, protože psát perem jí brzy unaví a také asi jak se moc moc snaží, aby si ho opravdu zasloužila, tak je mnohem dřív unavená, než předtím.
Stává se, že si nosí kromě úkolů domů i nějaké to dopisování, paní učitelka rozumí tomu, že Klárka potřebuje mít čas, tak je to fajn, že z toho nemá nikdo těžkou hlavu:)
Je to naše šikulka – a největší radost máme, že po dlouhé nemoci je zase zpátky ve škole 🙂
Je moc šikovná!!!
Šikulka a příklad pro spoustu dalších dětí. Přeji Klárce hóóódně zdraví, samozřejmě rodince také, k tomu pohodu a mamince navíc pevné nervy. Jarka
Určitě z ní bude písmomalířka. Je tak šikovná… Gratuluju, mamko, můžeš krocanit 😀
Šikulinka… Ať to ve škole dlouho takhle funguje – s radostí, chutí, elánem a ve zdraví…
je moc šikovná. Držím palce.
Klárka je moc šikovná, přeju jí hlavně, aby byla zdravá a ve škole jí to nadále šlo a byla spokojená.
Jééé, a jak ladí Klárka ve svetříku s perem:-))
Jsem ráda, že Klárka virózu ustála a věřím, že byla moooc pyšná za to prvenství.
Myslím na vás, mám velkou radost.
Kuba to s tím psaním měl také tak, učitelky i posílaly do Prahy ofocené, jak píše, nojo, měl to jako malované, ale když děti měly odstavec, on druhou řádku:-)))
No, konec klidu, jdu zbytky nervové soustavy ztratit k opakování vlastivědy. To je pro nás katastrofa:-((
Myslím na vás, pa
Klárka je moc šikovná a jś jí moc držím palce!!!
Úžasná je! 🙂 Co nejvíce dnů ve škole, Klárko, a úsměv na tváři Ti přeju pořád 😉 mávám! 😀
Klárka je šikulka 🙂
Jsem tu po návštěvě u Markétky. Hledám, kde bych si mohla koupit tvoji knížku a najednou mám tvůj web.
Sleduju první článek o Klárce. Lekla jsem se, že je to ta moje, co ji podporuju. Ale ta měla operovaný srdíčko a jsou obě s maminkou v nepředstavitelné bídě. Tak občas ukápnu pár korun a hlavně ošacení a potraviny z naší farmy. Není to o mojí Klárce, ale taky vidím boj o dobrý život.
Přeju hodně sil a optimismu. Budu si sem chodit pro naději, že když lidi chtějí, tak to jde. Těžce, ale jde. Musí. Přeju oběma a všem – hezké nadějné dny…
Jejda, napsala jsem to do veřejných komentů. Když tak si to přečti a smázni. Nemusím věšet náhodnou pomoc na veřejnost. Zdravím ještě jednou a držím už se uzdravující palec zase vám…